Evu, která trpěla revmatoidní artritidou, trápily bolesti a „rupání“ kloubů.
P: Teď je mi, ještě to není zdaleka… Rozhodně je mi líp než v říjnu, v listopadu, než loni v létě. Někdy ta kolena, prostě si říkám, co jako bude, jestli si je nechám vyměnit hned, nebo jestli ještě počkám. Ještě takový hlavní příznak je rupání v kloubech, úplně jako extrémní křupání, ze všech…
T: A to před borreliózou nebylo?
P: Ne, ne, občas něco, ale toto je úplně takový pocit, takové to, když se vám zavzdušní topení, takové duté křupání. A v takových místech, kde by to člověk ani nečekal. A co jsem ještě zapomněla říct, že úplný začátek byla strašné bolesti v zápěstích. Kolena a zápěstí, to bylo úplně první, že já jsem… A to se mi stalo teď i v těch lázních v tom březnu, já jsem dva týdny nemohla toto, vůbec neudělala… Vůbec. Nebo že bych se opřela, udělala si kočičí hřbet, to občas, že chvilku, abych něco cvičila. Takže si to dávám na pěsti, ale toto, to bylo hrozné. A na tomto to poznám, když to vzplanuje, že přichází takový ten, ta vlna, na kolenech a na tady tom. Plus kyčle, takové bolesti, mě nebolely, já mám nemocné všechny, ale vždycky všechny mě nebolely. Rupání v kotnících, to jsem nezažila, jo, to jsou, prostě… Ale fakt je, když by tam byl vzduch v těch kloubech. A i bedra se zhoršila…
Marie si nebyla jistá, co je příčinou jejích potíží. Mohlo se jednat o borreliózu, problém s páteří, artrózu spojenou s věkem nebo vedlejší účinky dlouhodobě užívaných léků na srdce.
Bolesti zapříčiněné borreliózou se podle Bedřicha lišily od problémů způsobených artrózou, kterou také trpěl.
Petr E. měl klíště už na základní škole, setkal se pak s bolestí kloubů, která po léčbě skoro úplně odezněla, ale ještě po letech nemohl například „dřepovat“.