Petr E.

Petr E.

Petr E.

  • Věk v době rozhovoru: 23 let
  • Věk v době diagnostikování: 8 let
  • Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, psychiatrická, alternativní, doplňková

Petr E. prodělal lymeskou borreliózu v dětství. Na základní škole a během dospívání trpěl příznaky, které zpětně připisuje právě borrelióze – jednalo se o bolesti kloubů, hlavy, problémy se soustředěním, vnímáním a prožíváním. Potíže se zdravotním a hlavně psychickým stavem, na který podle něj přesně seděl popis toho, co zažívají lidé s tzv. mentální či mozkovou mlhou, začal Petr E. aktivně řešit, když mu bylo 20 let. Léčil se nejen s lymeskou borreliózou, o které se dočetl, že mozkovou mlhu může způsobovat, ale i na psychiatrii. Kromě antidepresiv a antipsychotik a standardní antibiotické léčby vyzkoušel i alternativní léčbu kombinací antibiotik. Žádné zlepšení však po žádné z vyzkoušených terapií nepozoroval. Kvůli psychickým potížím, které připisoval neuroborrelióze, nebyl schopný běžného fungování, nedařilo se mu studovat, pracovat ani jinak smysluplně naplňovat čas. Poté co dospěl k závěru, že vyčerpal všechny dostupné možnosti, spáchal Petr E. v roce 2019 sebevraždu.

Příběh Petra E.

K nákaze lymeskou borreliózou došlo u Petra E. v jeho osmi letech, v roce 2004. Tenkrát nemoc téměř nevnímal a nebral ji vážně. Měl na obličeji rozšiřující se skvrnu (erythém), která zmizela po přeléčení antibiotiky. Vzpomínal, že už na prvním stupni školy měl zdravotní potíže, trápily ho především bolesti svalů a kloubů. Během dospívání pak trpěl na úporné migrény, které se vedle bolestí hlavy zejména za ušima a očima projevovaly i zvláštními pocity, které popisoval jako „přelévání v mozku“. Dlouhodobě se také potýkal s problémy se soustředěním, zhoršeným vnímáním a zpracováváním informací. Nezvládal prožívat plně emoce, cítil se bez vůle, citově oploštělý a nic mu nepřinášelo radost. Potíže byly pro Petra E. obtížně popsatelné a objevovaly se ve vlnách, které občas na chvíli téměř zcela odeznívaly a zase se vracely, proto je s rodiči ani lékaři během dospívání neřešil. Úspěšně se dostal na gymnázium, vzhledem k popsaným psychickým problémům však jeho nároky nezvládal a ze školy musel odejít.  

Teprve když mu bylo 20 let, začal Petr E. svůj zdravotní stav aktivněji řešit. Ve „světlejších chvilkách“ vyhledával na internetu, čím by jeho potíže mohly být způsobeny. Zjistil, že pro duševní příznaky, jaké zažívá on, se mezi podobně postiženými lidmi vžilo označení mozková či mentální mlha. Došel k závěru, že by příčinou mohla být právě lymeská borrelióza, o které se v souvislosti s podobnými stavy v online komunitách často mluvilo. Obrátil se na praktickou lékařku a ta mu udělala krevní testy, podle kterých u Petra i po 12 letech od nakažení přetrvávaly příslušné protilátky. Lékařka proto navrhla přeléčení antibiotiky. Petr z informací na internetu věděl, že by po takové době běžná antibiotika nemusela zabrat, proto se objednal přímo na infekční oddělení. S přístupem tamních lékařů však nebyl spokojený. Nechtěli přistoupit na jinou než standardní léčbu antibiotiky (podle Petra E. příliš krátkou a málo razantní), proto na základě doporučení lidí z online komunity vyhledal soukromého specialistu, který mu předepsal dlouhodobou léčbu kombinací antibiotik. Ani po delší době na této terapii však Petr E. nepozoroval žádné zlepšení. 

Někteří lékaři připisovali Petrovy problémy duševnímu onemocnění. Petr E. tedy docházel i na psychiatrii, kde mu stanovili diagnózu schizotypální porucha. Předepsaná psychofarmaka (antidepresiva a antipsychotika) ani hospitalizace na psychiatrickém oddělení však Petrovi nepomohly. Zkoušel i různé druhy alternativní léčby, podpůrnou bylinnou léčbu a ketogenní dietu, to vše však také bezvýsledně. 

Kvůli všem psychickým potížím – zhoršenému vnímání, uvažování a prožívání, neschopnosti soustředit se a jasně myslet – nezvládal Petr E. studovat ani chodit do zaměstnání a žít běžným životem. Cítil se znehodnocený, nedařilo se mu navázat vztahy, kromě známých z internetové komunity lidí s borreliózou neměl žádné přátele. Velmi ho trápilo, že lékaři neuznali, že by jeho potíže mohly být způsobeny neuroborreliózou. Jeho psychický stav byl pro něj nesnesitelný a nedalo se s ním podle něj smířit. Několik měsíců po absolvování rozhovoru, v létě roku 2019, spáchal Petr sebevraždu. Na jeho žádost byla provedena série pitev a následných kultivací, z nichž jedna přítomnost borrelie v mozku potvrdila.  

Na Petrovo přání (a se souhlasem rodiny) zveřejňujeme dopis podrobně popisující prožitky člověka trpícího mozkovou mlhou, který před smrtí s prosbou o zveřejnění adresoval výzkumnici, která s ním rozhovor realizovala. Dopis předkládáme v plném znění, jen s drobnými korekčními úpravami.


Audio a video


Petrovi E. nebylo lépe ani po roční soukromé léčbě kombinací antibiotik.
Petr E. měl klíště už na základní škole, setkal se pak s bolestí kloubů, která po léčbě skoro úplně odezněla, ale ještě po letech nemohl například „dřepovat“.
Petr E. měl zkušenosti s tzv. mozkovou mlhou, která ovlivňovala jeho vnímání i prožívání. Tento stav trval celé měsíce, občas se však objevilo „projasnění“, v rámci kterého jako by mozek fungoval bez problémů a naplno.
 Psychické problémy Petrovi E. omezily kromě práce a vztahů i možnosti trávení volného času.
Petr E. se potýkal s tzv. mozkovou mlhou. V  každé práci měl problémy s otupělostí, zpomaleností a neschopností se soustředit, často dělal chyby.
Petr E. se nedokázal ve škole hnout z místa a po druhém ročníku gymnaziální studium ukončil.
 Petr E., který se léta potýkal s projevy tzv. mozkové mlhy, nedokázal vůbec udržovat vztahy.
Petrovi E. nejvíce pomáhalo, dokud cítil naději na úspěšnou léčbu.
Petr E. popisoval, že pacientovo přesvědčení, že by jeho zdravotní problémy mohla způsobovat chronická lymeská borrelióza, budí u lékařů často nejrůznější negativní reakce.