Zpět na Vzkazy lékařům a dalším odborníkůmna téma

Petr E. popisoval, že pacientovo přesvědčení, že by jeho zdravotní problémy mohla způsobovat chronická lymeská borrelióza, budí u lékařů často nejrůznější negativní reakce.


Petr E.

  • Věk v době rozhovoru: 23 let
  • Věk v době diagnostikování: 8 let
  • Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, psychiatrická, alternativní, doplňková

Textová verze


P: Hodně ulevující by bylo už jenom to, kdyby doktoři uznali možnost té chronické borreliózy nebo chronické neuroborreliózy. Nebo že ty problémy můžou být z toho. Protože momentálně to je tak, že když se o té souvislosti jenom zmíníte, tak toho doktora automaticky naserete. On neví, jak to má uchopit sám, asi to nemají vůbec v osnovách, jak k tomu přistupovat, a dělají z vás hypochondra, říkají vám, že to z toho nemáte. Už jenom teda kdyby přiznali, že to existuje a že to není psychické, že si ty problémy nenamlouváte sám. Třeba teď se obvodní… Pan soukromý imunolog specializující se na chronické infekce chce, abych měl první aplikaci třeba toho Penicilinu u lékaře obvodního. Ale prostě já tam vůbec nechci za ní jít s tím, protože vím, že bude naštvaná, vykolejená, že se to zkouším nějak léčit takhle dlouhodobě, mimo ty směrnice. Takže radši přemýšlím, že třeba na tu první aplikaci pojedu do Prahy, než abych šel ke své obvodní. Protože vím, že bych tam dostal pojeb akorát, kvůli takové pro ni pseudodiagnóze, nebo spíš pseudoléčbě.

Další zkušenosti:

Peter v rámci svého vzkazu vyzdvihoval, v jak složité situaci podle něho lékaři v dnešní době jsou.

Jaroslava vysvětlovala, jak se dlouhodobější nemoc podepisuje na psychice pacienta, který ve své nejistotě hledá u lékařů oporu.

Aleš by uvítal, kdyby od svého lékaře dostal doporučení na zdroj spolehlivých a relevantních informací. Jedna z věcí, kterým z komunikace s lékaři neporozuměl, se týkala potřeby opakování testů po léčbě.

Petr E. popisoval, že pacientovo přesvědčení, že by jeho zdravotní problémy mohla způsobovat chronická lymeská borrelióza, budí u lékařů často nejrůznější negativní reakce.

Jaroslava na příkladu onemocnění své vnučky dokládá, jak zásadní je dobré povědomí praktických lékařů o borrelióze, její diagnostice a léčbě.

Zuzana by se cítila klidnější, kdyby ji praktická lékařka okamžitě poslala ke specialistovi.

Petr D. by velmi uvítal vznik specializovaného centra zaměřeného na komplikované případy onemocnění lymeskou borreliózou.

Jiřina popisovala, jak je pro pacienta náročné být manažerem vlastní léčby. Vysvětlovala, co podle ní v systému veřejného zdravotnictví nefunguje optimálně. Velmi by uvítala komplexní, holistický pohled na zdraví člověka.

Alena se borreliózou zabývá i ve své vědecké profesi. Počet lidí, kteří se nakazí tímto onemocněním, podle ní neustále stoupá a přibývá i pacientů s komplikovaným průběhem. Apeluje proto na vědce a lékaře, aby spolupracovali a věnovali se této problematice se zvýšenou pozorností.

Lada, která se po opakované nákaze už léta potýká s projevy borreliózy, by si přála, aby lékaři naslouchali pacientům, i když s nimi třeba nemusí souhlasit, protože jde přece jen především o jejich zdraví. Dále by ocenila i větší finanční a sociální podporu lidí s komplikovanou formou této nemoci.