Sportovec Mário zprvu přisuzoval svalové horečky a bolesti svalů i kloubů velkému fyzickému výkonu.
P: Hrál jsem fotbal, normálně, a časem vlastně potom se objevovaly strašné bolesti, že jsem chodil z tréninku, bolela mě kolena, bolely mě sem tam hodně svaly, měl jsem takové ty svalové horečky, co se jako prostě stává fotbalistům. A já jsem myslel ze začátku, že to je právě z toho, že strašně hodně jsem trénoval, měl jsem fakt asi, nevím, 8 tréninků týdně. Prve jsem si myslel, že je to z toho. A takže se vlastně změnilo to, že jsem chodil spát dříve, snažil jsem se to nějak to… Jenže ono to pořád nepomáhalo. A potom jednou, když jsem měl trénink – bylo to před zápasem –, tak mě strašně bolela kolena po tom tréninku. Už to bylo takové, že už jsem je měl i nateklé, že už vlastně se mi špatně chodilo. No, a na druhý den, když jsem měl ten zápas, tak to jsem zůstal na tom hřišti – to už jako fakt nešlo. To už bylo takové, že prostě jsem říkal „Zvednu se“, a nešlo se zvednout, už mě to tak bolelo, že to vůbec už nešlo.
Marie si nebyla jistá, co je příčinou jejích potíží. Mohlo se jednat o borreliózu, problém s páteří, artrózu spojenou s věkem nebo vedlejší účinky dlouhodobě užívaných léků na srdce.
Bolesti zapříčiněné borreliózou se podle Bedřicha lišily od problémů způsobených artrózou, kterou také trpěl.
Petr E. měl klíště už na základní škole, setkal se pak s bolestí kloubů, která po léčbě skoro úplně odezněla, ale ještě po letech nemohl například „dřepovat“.