Teréz

Věk v době rozhovoru: 40 let (Teréz), 6 let (syn)
Věk dítěte v době diagnostikování: v 1 roce
Sluchová ztráta dítěte: těžká
Kompenzační pomůcka: sluchadla

Teréz je maminkou syna s vadou sluchu. Sama Teréz se svým partnerem mají sluchové postižení.

Zpočátku Terézin syn nevykazoval žádné známky toho, že by neslyšel. Kolem jednoho roku věku však přestal používat už naučená slova a reagovat na zvukové podněty. Po vyšetření se zjistilo, že syn má lehkou ztrátu sluchu, která byla kompenzována sluchadly. Teréz se však tato diagnóza zdála nedostatečná, a proto syn podstoupil další vyšetření, které prokázalo těžkou ztrátu sluchu. Po této diagnóze dostal jiný typ sluchadel.

V současné době syn navštěvuje předškolní zařízení s logopedickým zaměřením a poté nastoupí na běžnou základní školu.

Synův zdravotní stav neznamená podle Teréz výrazné omezení v běžném životě ani pro něj, ani pro rodinu.

Terezin příběh

Teréz má od pěti let diagnostikovanou vadu sluchu, která se postupně zhoršovala. Po porodu Teréz sluch ztratila úplně a podstoupila kochleární implantaci. Dětem s vadami sluchu se dlouhodobě věnuje, pracuje ve škole pro sluchově postižené. S partnerem, který má také vadu sluchu, mají jednoho syna, kterému je nyní 6 let. Zpočátku se zdálo, že jejich syn slyší bez potíží, kolem roku používal několik slov, standardně reagoval na zvuky. Kolem jednoho roku věku přestal komunikovat mluvenou řečí a reagovat na některé zvuky. Teréz své obavy svěřila foniatrovi, který je odeslal na vyšetření, a to tehdy prokázalo lehkou vadu sluchu. Sluchadla podle lékaře nebyla potřeba právě z důvodu nízkého stupně ztráty sluchu. Po vlastních zkušenostech se sluchovým postižením Teréz na sluchadlech trvala. Sluchadla však synovi očividně nepomáhala, nechtěl je nosit. Teréz se synem proto podstoupila vyšetření na měření sluchu na specializovaném pracovišti. Zjistilo se, že syn trpí těžkou ztrátou sluchu. Vzápětí nato byla vyměněna sluchadla za výkonnější.

Teréz se synem komunikuje v kombinaci mluvené řeči a znakového jazyka. Její syn zkoušel bezdrátovou technologii, ale Teréz v ní pro syna nevidí přidanou hodnotu. Prozatím jsou pro něj sluchadla dostatečná.

Nyní Terézin syn navštěvuje mateřskou školu s logopedickým zaměřením (po přestupu ze školky pro děti se sluchovým postižením), v níž je mezi slyšícími dětmi, které mají vadu řeči nebo jiné speciální vzdělávací potřeby. Tato změna synovi prospěla, zapadl do kolektivu a výrazně se mu zlepšila řeč. Povinnou školní docházku bude plnit v běžné základní škole, ve které mají zkušenosti s dětmi se sluchovým postižením. Teréz uvažuje o podpoře asistenta pedagoga na některé předměty.

Jak již bylo řečeno, Teréz při výchově svého syna hodně čerpala z vlastních zkušeností. Zpočátku využívala službu rané péče, nyní pravidelně dochází k foniatrovi, se synem také navštěvuje centrum pro děti se sluchovým postižením.

Teréz je se sluchovým postižením svého syna od začátku smířená. Přestože zdravotní stav jejího syna ho v ničem zásadně neomezuje, Teréz má obavy z toho, aby se syn dokázal integrovat do společnosti a našel si kamarády.