Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
T: A co ty výsledky přímo pro tu borreliózu, jak ty se vyvíjely? Ty jsi říkal, že na začátku byly hraniční…
P: Na začátku.
T: … že vyšlo něco v tom LTT. Ale co teda vlastně máš posbíráno za výsledky k borrelióze přímo?
P: Výsledky k borrelióze? Před léčbou jsem měl, jak jsem říkal, pozitivní i v IgM Elisu, ve Western blotu, to tu kontrolní jsem… Což bylo to standardní stadium. Tak ten mi vyšel dle doktorky a dle imunoložky v Praze. A dle interpretace té laboratoře vyšel sice negativní. Na papíře bylo napsáno negativní, nicméně když jsem se podíval na několik specifických antigenů, tak už byly hraniční. Bylo tam hraniční třeba OSPC, což je poměrně specifický protein na borrelii. Pak jsem měl pozitivní pé čtyřicet jedničku, tam ta specifičnost je teda diskutabilní. A zkrátka vyšlo mi tam několik antigenů, které už byly hraniční. A hraniční obvykle znamená pozitivní, protože nevěřím tomu, že by jsem byl hraniční – to je tak asi jak být hraničně těhotný. To je nesmysl prostě, buď to tam je, nebo to tam není. V LTT mi potom vyšla borrelie hraniční, na začátku léčby a během léčby potom pozitivní. A teď už postupně klesá, takže když to… tak není, ale jsou tam ty koinfekce. To znamená, že na… A co takhle pozoruji i různé pacienty, nejen mě, tak to tak většina lidí má, že na začátku je snížená imunita a hodnoty na infekci jsou nízké, v průběhu léčby to pak roste, aktivuje se, jak se aktivují lymfocyty, a pak to padne, když už se to dostane do… když už se ta imunita většinou chytne a už to tam nedělá problémy, tak to pak většinou se sníží.
T: A jak to interpretovali ti doktoři, u kterých jsi byl? Viděli tu borreliózu jako nějaký hlavní problém?
P: Ne.
T: Nebo to viděli jako komplex věcí? Co k tomu říkali?
P: Tak ptáš se na doktory tady v Praze, řekněme běžné doktory, nebo na doktory, pod kterýmí léčí…?
T: Tak nejdřív jsi mluvil o těch z Prahy…
P: Aha.
T: … takových těch běžných doktorech. A tam jsi říkal, že za tím viděli spíš jiné věci, ale potom, když třeba vezmeme, i jaká byla interpretace v té soukromé klinice a u paní doktorky, kde se léčíš…
P: Ano.
T: … abychom ji nejmenovali, tak co ti tam vlastně… jak oni ty testy četli? Nebo čte paní doktorka teď?
P: Tak tady v Praze byla ta interpretace taková, že test Western blot vyšel negativní. Dále je to nezajímá. Když se jim potom poslaly LTT testy, tak mi řekli: „LTT testy u nás nejsou akreditovány, test na to nás nezajímá už vůbec.“ Takže tím diskuze skončila. V soukromé klinice, tam to bylo zvláštní, tam to bylo tak, že mi sice jeden pan doktor řekl, že testy jsou negativní, že v podstatě jsem blázen taky, že antibiotika mi nedá, ale zároveň mi k tomu předepsal Buhnera, v podstatě byliny na léčbu infekcí. Což o tom si asi leccos domyslím. Možná o tom, že nemám borreliózu vůbec, přesvědčený nebyl. A doktorka v zahraničí mi řekla: „Toto je jednoznačně pozitivní, to je jasné.“ Řekla, že v těch protilátkách to jednoznačně vidí, že to tam je hraniční. A v těch LTT testech už ze začátku řekla, když je to hraniční, tak že to od toho je. A když teď ty kontrolní testy vyšly silně pozitivní, tak já jí musím dát za pravdu. Protože testy vychází pozitivní a já se zlepšuju. Teď paradoxně na léčbě jsem se zlepšil. A testy jsem měl teď paradoxně na léčbě horší než na začátku léčby. A já jsem se o hodně, řekněme o 70, 80 procent, zlepšil. Takže tak.
Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.
Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.
Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.
Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).
Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.
Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.
Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.