Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.
Bedřich
- Věk v době rozhovoru: 76 let
- Věk v době diagnostikování: 71 let
- Absolvovaná léčba: alternativní, standardní antibiotická, doplňková
Textová verze
T: A vymlouvala vám to třeba lékařka, návštěvy biorezonance, nebo co ohledně toho doporučovala?
P: Že by mně to vymlouvala, to říct nemůžu, já jsem jenom jí říkal, že vlastně potom, že už jsem přestal chodit, protože to byla… Vždycky jsem s tím vyšetřením, které jsem absolvoval v rámci toho hledání příčin mých problémů, té bolesti úporné, tak jsem vždycky ty výsledky vyšetření jí donesl a konzultovali jsme to, další postup. Když teda tady toto nebylo jak kdyby úspěšné, tak co teďka, jak mně pomoct, tak jsem jí pak řekl, že jsem si tu pomoc vlastně našel tady. A tak skončilo to asi tam: „Když tomu věříte, tak si tomu věřte, ale já tomu nevěřím.“ Tak nějak ta debata se uzavřela.
T: A ona teda nikdy to neuzavřela s diagnózou, že byste měl borreliózu.
P: Ne.
T: Ona vlastně na tohle nepřistoupila.
P: Oficiálně ve svých papírech borreliózu nemám, ve své zdravotnické dokumentaci, protože to šlo mimo pojišťovnu, takže se to nikde neevidovalo. I, jak říkám, se ptala, jestli mně napsal nějakou zprávu – nebylo ani pro koho napsat. Jedině sám pro sebe, že třeba by tam byly nějaké výrazy, které možná teď tady při té debatě… Vy byste možná víc mně rozuměla, co on tam napsal, jak ta léčba vlastně fakticky probíhala. Kdybych takovou zprávu měl, tak možná by se to dalo nějak rozšifrovat. Ale bohužel teda já jsem byl spokojený, že jsem se toho zbavil, a nějaký papír do kapsy mě v podstatě nezajímal.
Další zkušenosti:
Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.
Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.
Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.
Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.
Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.
Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).
Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.
Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.
Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.
Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.
Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.
