Petra zjišťovala, jaké onemocnění mohlo způsobovat její zdravotní potíže.
P: Když jsem tam během toho týdne obíhala doktory, tak jsem samozřejmě měla, před pěti lety, mobil, přihlásila jsem se na internet a i v těch hrozných chvílích jsem si tam googlovala. Prostě jsem si zadávala všechno, co mi je, a furt mi z toho lezla borrelióza, neuroborrelióza. A já říkám té sestřičce nebo té doktorce, že mám asi borreliózu. „Jak to, že to čtu na internetu, co si to tady čtu na internetu! Kde jsem vůbec vzala tu drzost si o tom něco číst a jí tady něco diktovat?!“
Já jsem prostě pak začala potom, co jsem se vrátila z nemocnice, pátrat na internetu a četla jsem a hltala jsem… A věděla jsem, že já to fakt mám, tu borreliózu.
T: A kde jste třeba hledala takhle, když jste začala s tím průzkumem? Na co jste narazila, co vám nejvíc pomohlo?
P: No, doma potom. Nebo v té nemocnici, to jsem byla fakt totálně mimo. Takže prostě jsem si zadávala v mobilu v té nemocnici jenom ty symptomy a mně furt vyjížděly nějaké informace, že to je borrelióza. Ale nepamatuju si konkrétní stránky.
Tomáš N. si na internetu vyhledával své zdravotní obtíže a přemýšlel, s jakým onemocněním by nejspíš mohly souviset.
Aneta se v době, kdy se jí začalo konečně dělat lépe, od sociálních sítí snažila držet dál. Párkrát týdně se tam ale podívala.
Podle Márie
by bylo nejlepší, kdyby nebylo třeba skupiny na sociálních sítích využívat, protože by byly kvalitní informace běžně dostupné u lékařů a jinde na internetu.
Márie
vysvětlovala, že informace o borrelióze jsou rozporuplné, protože kolem tohoto onemocnění přetrvává řada neshod i mezi lékaři.