Petr E. měl zkušenosti s tzv. mozkovou mlhou, která ovlivňovala jeho vnímání i prožívání. Tento stav trval celé měsíce, občas se však objevilo „projasnění“, v rámci kterého jako by mozek fungoval bez problémů a naplno.

---

Petr E.

• Věk v době rozhovoru: 23 let
• Věk v době diagnostikování: 8 let
• Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, psychiatrická, alternativní, doplňková

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Právě to zhoršené myšlení, to je spojené s takovým otupujícím tlakem vpředu v hlavě. A je to pocit, jako kdyby ten mozek byl přidušený, kdyby se nedokysličoval a tak. Teď mi to úplně vypadlo zas…

T: Pocity v  hlavě?

P: Jo, jo.

T: Jaké jsou? (1/5:54)

P: Zvláštní, že to nemám 100 procent času. Většina mívá tak měsíc a půl až dva měsíce ten tlak v hlavě. To cítím, jsem takový přidušený, otupělý, a pak to samo od sebe zmizí a to myšlení… Jako kdyby ten fyzický blok v hlavě, který způsobuje tu mentální mlhu – tak se tomu nejčastěji říká třeba na internetu mezi pacienty –, když ten tlak odezní, tak to myšlení se jako kdyby zprůchodní a můžu jasně vnímat. Mám daleko lepší spojení s realitou, s věcmi kolem sebe. Já si to všechno uvědomuju jen tak napůl, i to, co vidím, nestíhám prostě pobírat. Třeba když jsem dělal autoškolu, tak jsem nestíhal vyhodnocovat ten provoz nebo uvědomovat si ty značky a rozhodovat se – jsem dělal strašné kiksy. Udělal jsem to až na pátý pokus, ty jízdy. Učitel mi říkal, že jsem hrozně inteligentní debil. Že to věděl, že jsem úplně nepoužitelný. Možná by byl nějak zodpovědný, když by mě poslal na psychotesty. Protože bylo to fakt pro mě strašně obtížné to s tím udělat. Ale třeba ty písemné testy, tam jsem problém neměl, protože tam si tu otázku můžu přečíst třikrát a nějak to nakonec poněkolikáté zvládnu zpracovat. I když to je za cenu, že mi to úplně znásilňuje mozek. Chci po tom mozku něco, co mi ten mozek neumožňuje. Takže nejde to tak jednoduše, jako když ta mentální mlha odezní úplně.

T: A když to odezní, tak jak to vnímáte, to odeznění?

P: Tak…

T: Jaký je z toho pocit?

P: Je to pocit úplného jasného myšlení, dokážu se pohotově rozhodovat, na počítači dokážu strašně efektivně pracovat i číst. Nemám problém se čtením, zlepší se ten multitasking, přeskakování z informace na informaci, zvýší se mi hlavně motivace hrozně. Dokážu za den udělat několikanásobně víc než normálně. To je úplně nesrovnatelné, dokážu celý den fungovat. Ráno vyskočím z postele brzo a stačí mi jít spát o půlnoci a nepotřebuju se zastavovat. Furt mám strašně moc mentální energie a taky se mi hlavně ještě vrátí to prožívání a to spojení, ta vnímavost je lepší, a hlavně se vrátí taky prožívání. Mám hroznou anhedonii, nemůžu vůbec cítit emoce, cokoliv cítit. Ani třeba když si pustím hudbu – tak je to prázdný zvuk, vůbec to necítím. Anebo třeba žádný prožitek z jídla, musím se nutit do toho jídla jenom za cenu, abych nehladověl. Ale že bych si dal s chutí třeba něco, to vůbec. Ten mozek nedokáže fakt prožít… Jenom strašně špatně se to popisuje.