Psychické projevy
Lymeská borrelióza může ovlivňovat nejen fyzické, ale také duševní zdraví. V případech, kdy je nemoc včas diagnostikována a adekvátně léčena, nejsou vlivy na psychiku zpravidla nijak zásadní, a pokud se projeví, většinou odeznívají po nasazení antibiotik s celkovým uzdravováním pacienta. Ukazuje se však, že čím je cesta k diagnóze a léčbě delší, narůstá i pravděpodobnost rozvoje psychických projevů a dopadů onemocnění, z nichž některé mohou přetrvávat i po absolvované antibiotické léčbě (někdy se o nich pak mluví jako o součásti tzv. postborreliového syndromu) (pozn. 1). Mechanismy, které za tímto jevem stojí, jsou v posledních letech v odborných kruzích intenzivně studovány a diskutovány (pozn.2). Množí se vědecké studie, které ukazují na souvislost mezi onemocněním lymeskou borreliózou a řadou psychických problémů a psychiatrických diagnóz (pozn. 3,4,5,6,7).
V této části lidé s onemocněním popisují, jaké psychické projevy a dopady v souvislosti s onemocněním zažívali. Někdy popisovali psychické obtíže jako přímé projevy infekce. Jindy jejich psychický stav ovlivňovala situace dlouhodobého boje s nemocí či vědomí, že je borrelióza kvůli různým příznakům (bolest, únava, neurologické problémy apod.) omezuje v běžném životě. Někteří mluvili o pocitech bezmoci a frustrace z toho, že jim v jejich stavu nikdo nedokáže pomoci. Část lidí, se kterými jsme si povídali, ovšem žádné psychické problémy v souvislosti s borreliózou nezaznamenala.
OBSAH STRÁNKY
- Změny prožívání
- Změny mozkových funkcí a mozková mlha
- Vliv psychických projevů na každodenní život
- Psychické dopady onemocnění
- Strategie zvládání
- Kde hledat pomoc
- Vysvětlující poznámky k textům
Změny prožívání
Řada lidí zakusila během onemocnění lymeskou borreliózou významné změny v prožívání. Podle některých byly psychické problémy jedním z příznaků infekce, jiní považovali změny psychiky za důsledek zhoršeného zdravotního stavu. Vedle psychických projevů totiž některé lidi s onemocněním trápila například i únava, bolest svalů, kloubů nebo hlavy, závratě, třes či brnění končetin. Petra spojovala psychické problémy s nespavostí, Jana hovořila o velkém stresu a vypětí, když jí zhoršující se projevy borreliózy komplikovaly život. Změny psychiky měla ovšem podle některých pacientů občas na svědomí i léčba. Eva uváděla výskyt náhlých a velmi nepříjemných psychických problémů při užívání antibiotik, Jardův psychický stav se zase zhoršil v průběhu hospitalizace, v rámci které mu byla podávána infuzní léčba kortikoidy.
Lada se svěřila, že v době, kdy se s borreliózou léčila, začala být víc podrážděná, plačtivá a náladová. Výkyvy nálad a emoční nestálost popisovali i další lidé s onemocněním. Někteří hovořili o stavech vnitřního neklidu, úzkosti nebo deprese. Jana někdy pociťovala paniku nebo hrůzu a zdávaly se jí i děsivé sny. Objevoval se i pocit strachu. Aneta se bála usnout a být někde sama, zaplavoval ji intenzivní pocit, že se už ze spánku neprobudí. I někteří další lidé během nemoci zažívali panické ataky, které se stupňovaly nebo objevovaly stále častěji. Aneta popisovala pocit svírajícího se hrdla, při kterém se jí vnucovala představa, že ji někdo škrtí. Jarda přirovnával svůj stav během ataky k infarktu. Po léčbě tyto ataky u Jardy i Anety vymizely.
Dalším projevem, který někteří pojmenovávali, byla ztráta motivace nebo chuti. Tomáš Ch. popisoval svou nechuť do čehokoliv se pustit. Marcela se musela nutit vstát a něco dělat, také přestala mít chuť chodit mezi lidi. Někteří popisovali i celkovou citovou otupělost nebo změnu naladění ve smyslu úbytku optimismu, pozitivní energie a radosti z čehokoliv.
Změny mozkových funkcí a mozková mlha
U některých lidí onemocnění ovlivnilo i mentální stav a mozkové funkce. Někdy se v souvislosti s dopady borreliózy na psychické – kognitivní (poznávací), volní a emocionální – funkce mozku hovoří o tzv. mozkové či mentální mlze. Tento pojem není většinou oficiálně používán v odborné literatuře (nejedná se o klinickou jednotku ani termín ustálený mezi lékaři). Pokud ho někteří lékaři zmíní (například v odborných článcích), tak většinou jen při citování pacientů, kteří tak popisují svůj subjektivní stav a jeho prožívání. Mezi nemocnými s borreliózou (a některými dalšími diagnózami) se však jedná o velmi často užívané sousloví, kterým své obtíže označuje řada z nich.
Někteří lidé stav mozkové mlhy popisovali, jako kdyby se realita odehrávala mimo ně, za sklem či za záclonou. Tomáš N. a Mária zmiňovali pocity „elektrošoků v mozku“. Anička zažívala pocity podobné opilosti. Libuši se točila hlava, připadala si jako nevyspaná. Lidé prožívající tyto stavy se shodovali, že většinou přicházely v určitých epizodách. U Petra E. trvaly až dva měsíce, pak přišlo odeznění zpravidla na pět až deset dnů. Také Mária popisovala střídání špatných a dobrých období. Měla strach ze zhoršování, protože se špatná období prodlužovala a dobrá období zkracovala. Někteří lidé vyprávěli o problémech s přemýšlením, vnímáním nebo soustředěním. Petrovi E. dělalo problém uchopit informace, na vše se musel ptát dvakrát. Eva nedokázala rozumět tomu, co četla. Někteří zažívali také problémy s pamětí. Jana ztrácela věci, musela si vše zapisovat. Tomáš N. si nemohl vybavit jména kamarádů. Ve vyprávění někteří lidé zmiňovali výpadky slov nebo vět. Pavel měl kvůli vypadávání slov pocit, jako kdyby byl hloupější. Katce se při rozhovoru stávalo, že najednou začala koktat nebo úplně přestala mluvit. Někteří lidé se svěřili, že ztráceli schopnost prožívat emoce.
Vliv psychických projevů na každodenní život
Společným tématem u lidí s borreliózou byl vliv psychických problémů na jejich běžný život. Mária popisovala omezení každodenních aktivit ve všech sférách života – studiu, práci, volném čase i vztazích s lidmi. Někteří další lidé vnímali psychické problémy jako překážky v práci. Mirka a Petra popisovaly, že se najednou musely mnohem víc snažit a vše po sobě nesčetněkrát kontrolovat, aby v práci vůbec zvládly nejzákladnější věci. Petr E. v zaměstnání skončil, kvůli psychickým problémům cítil extrémní demotivaci a neschopnost dodržovat nějaký režim. Navíc hovořil o problémech s dojížděním kvůli špatné orientaci v novém prostředí. Také další lidé přiznávali potíže s orientací v prostoru. Anetě se stávalo, že při cestě autem najednou nevěděla, kde je. Řídit kvůli nemoci dočasně přestaly i Petra nebo Mária. Řadě nemocných dělalo v době největších problémů těžkosti i zvládnutí domácnosti a péče o děti. Kvůli omezením a pociťované neschopnosti či nepoužitelnosti v běžném životě pak někteří zažívali pocity méněcennosti.
Psychické dopady onemocnění
Jak jsme opakovaně zdůrazňovali, lymeská borrelióza má v mnoha případech relativně bezproblémový průběh, antibiotická terapie je úspěšná a nemocní se v řádu týdnů vracejí do normálního života, který se od toho, jaký vedli před onemocněním, v ničem neliší. Zároveň se však (i v odborné literatuře stále častěji) upozorňuje na případy, kdy i po léčbě přetrvávají nepříjemné příznaky nebo následky onemocnění, které se dlouhodobě nedaří zcela potlačit. Takových případů je podle různých zdrojů 5–20 %. Právě tato skupina lidí je nejvíce ohrožena nejen psychickými problémy souvisejícími přímo s onemocněním, ale i druhotnými dopady a následky onemocnění.
Někteří lidé s borreliózou vyprávěli, že kvůli psychickým problémům a dalším příznakům pociťovali neklid, nejistotu a obavy z budoucnosti. Někteří, jako třeba Anička, Mirka či Petra, cítili bezmoc poté, co jim ani množství absolvovaných vyšetření a nasazení léčebných kúr nepomohlo. Petr E. vnímal, že docházejí možnosti řešení jeho problémů a v souvislosti s tím se prohlubovaly jeho deprese a pocity bezvýchodnosti. Mária měla strach, že už nikdy nebude taková jako před nemocí. Také Jana hovořila o nenávratnosti, příznaky se ale naučila brát jako součást své osobnosti. Petra se smířila s tím, že její stav už možná potrvá napořád. Aleně se v době, kdy jí bylo fyzicky, a v důsledku toho i psychicky nejhůře, už skoro ani nechtělo žít. Další lidé se svěřili, že reálně uvažovali o ukončení života. Někteří užívali antidepresiva nebo absolvovali psychiatrickou léčbu či psychoterapii. Jarda byl po několika hospitalizacích a vyšetřeních poslán domů s tím, že se jedná o psychosomatický problém. Anička si myslela, že ji nemoc dohnala k obsedantně-kompulzivní poruše.
Strategie zvládání
Někteří lidé, kteří nám vyprávěli o problémech s psychikou souvisejících s onemocněním, mluvili i o momentech, kdy jim bylo lépe, nebo o strategiích, které jim pomáhaly problémy zmírnit nebo zvládat.
Tomáš Ch. mluvil o tom, že v práci se většinou psychické problémy neprojevovaly, protože tam musel řešit jiné věci. Katce naopak psychicky pomáhalo chodit na výlety, kde přišla na jiné myšlenky. Tomáš P. strávil mnoho hodin na dlouhých procházkách, při kterých poslouchal audioknihy. Alena zůstala v jednom období během své léčby borreliózy doma v částečném invalidním důchodu, na který měla nárok. Brzy se však radši vrátila do práce. Přišlo jí totiž, že se na pracovišti tolik nesoustředí na bolesti a je jí lépe i psychicky. Časem pak zjistila, že jí dělá moc dobře i pozvolný návrat k pravidelnému pohybu. Mária měla dojem, že pro ni osobně byla (vedle antibiotické terapie, která byla základem její léčby) průlomem i úprava stravy, po které začala mozková mlha postupně opadávat. Nejvíce lidí hovořilo o úlevě od psychických problémů v souvislosti s úspěšnou léčbou borreliózy.
Kde hledat pomoc
Ze všeho, co nám lidé o borrelióze a jejích psychických projevech a dopadech vyprávěli, je zřejmé, že toto onemocnění může představovat velkou zátěž pro psychiku nemocného. Někdy jde o přechodný nebo méně závažný stav, který je člověk schopen zvládnout vlastními silami nebo za pomoci svého okolí. Jindy však může být míra trápení tak veliká, že se zdá, jako by ze situace nebylo žádné rozumné východisko.
Ať už jde o stav, kdy člověk cítí, že „už je toho na něj příliš“, nebo o pocit, že by bylo dobré utřídit si myšlenky a naučit se pár užitečných zvládacích strategií, odborná pomoc může být tím správným řešením. Níže si proto dovolujeme přidat pár tipů na pracoviště, kam se lze pro takovou pomoc obrátit.
Obecně prospěšná společnost REMEDIUM Praha o.p.s.,
Adresář a odkazy na krizové psychosociální služby po celé republice
Seznam sociálně-zdravotních služeb pro podporu lidí s duševními obtížemi
