Jiné zdravotní potíže
Není neobvyklé, že se člověk v určitém období života potýká ne s jedním, ale rovnou se dvěma či více onemocněními. Taková situace je vždy složitá. Jednak představuje velkou zátěž pro nemocného a za druhé může komplikovat diagnostiku a léčbu, u kterých je potřeba souběh nemocí i jejich projevy a dopady na nemocného zohlednit.
V případě borreliózy je vše ještě složitější proto, že je často náročné odlišit, které projevy jsou spojené s ní a které mohou mít jiný původ. Lymeská borrelióza je totiž multisystémové onemocnění, které může napadat různé tělesné orgány a tkáně. Její projevy jsou natolik různorodé, že se o ní někdy mluví jako o „opici nemocí“ nebo „novém velkém imitátorovi“ (pozn.1). Problematická odlišitelnost borreliózy od některých dalších nemocí s sebou přináší velké problémy při diagnostice a rozhodování ohledně léčby.
V tomto tématu se zaměřujeme na souběh borreliózy s dalšími onemocněními, která měli někteří lidé v době před diagnostikováním borreliózy nebo po něm, což zkomplikovalo cestu k diagnóze a uzdravení. Speciální pozornost věnujeme dalším nemocem, které přenášejí klíšťata (a člověk se jimi může nakazit zároveň s borreliózou během jediného klíštěcího přisátí) a o kterých se někdy mluví jako o koinfekcích borreliózy, včetně klíšťové encefalitidy. Do tématu jsme zahrnuli i různé zdravotní problémy, které souvisely s léčbou borreliózy a dalších souběžně probíhajících nemocí.
OBSAH STRÁNKY
- Komplikace při diagnostice borreliózy
- Borrelióza nebo něco jiného?
- Koinfekce borreliózy
- Klíšťová encefalitida
- Vysvětlující poznámky k textům
Komplikace při diagnostice borreliózy
Někteří lidé se v době před stanovením diagnózy lymeská borrelióza potýkali s příznaky, které s největší pravděpodobností patřily právě k této nemoci, ale po nějakou dobu se sváděly na jiný zdravotní problém. K diagnóze lymeské borreliózy (a tím pádem i k zahájení léčby, se kterou je třeba začít co nejdříve) tak pravděpodobně došlo později, než mohlo.
Poměrně často se přehlížely nebo s borreliózou nijak nespojovaly různé nespecifické příznaky (takové, které se mohou objevit u celé řady onemocnění). Chybějící propojení s údajem o přisátí klíštěte nebo některým z typických příznaků časné fáze borreliózy nedávala nemocným ani lékařům příležitost uvažovat správným směrem. Jana několik měsíců chodila po doktorech s různými obtížemi, které provázela únava. Bolelo ji břicho, měla nateklé uzliny a fleky po těle, otékaly jí nohy a měla srdeční arytmii. Nic zásadního se však nezjistilo a teprve neurologické vyšetření (provedené o dost později) potvrdilo borreliózu. Petru zase spolu s brněním končetin a motáním trápilo i silné bušení srdce. Lékařka problémy přisuzovala páteři přetížené nošením malého dítěte. I Anežka popisovala stavy bušení srdce s pocením a zvýšenou citlivostí na teplotní rozdíly. V jejím případě se však naštěstí typický příznak borreliózy objevil – velký flek na stehně ji přivedl ke kožní lékařce, která poznala borreliózu a předepsala jí antibiotika. Pocení nebo zvýšenou citlivost na teplo zmiňovali i někteří další lidé, u kterých se poté prokázala borrelióza.
Diagnózu nemoci někdy ztěžovaly různé záněty. Například u Tomáše M. šlo o vracející se zánět prostaty, Katka se podobně natrápila s opakovanými záněty močového měchýře a Alena si prošla zánětem ledvin. Jindy zase měli doktoři místo borreliózy nejprve podezření na roztroušenou sklerózu. U Aničky jej vyvrátila magnetická rezonance, u Libuše lumbální punkce.
Vedle prvotního nerozpoznání borreliózy se někteří lidé setkali i s opačným problémem. Jejich zdravotní potíže, které se objevily poté, co se s borreliózou léčili, přisuzovali lékaři zprvu ještě této nemoci, přitom šlo o zcela jiný zdravotní problém, který si žádal odlišné řešení.
Borrelióza nebo něco jiného?
Ohledně složité odlišitelnosti možných projevů borreliózy od dalších zdravotních potíží s jinou příčinou jsme shromáždili řadu výpovědí účastníků našeho výzkumu. V některých případech se zpětně podařilo prokázat (nebo se alespoň předpokládalo), co s borreliózou skutečně souviselo a co bylo naopak projevem jiné nemoci nebo mimořádného stavu organismu (způsobeného třeba zátěží, stresem nebo oslabením z jiného důvodu). Jindy však tato otázka zůstala otevřená. Výpovědi jsme se pokusili roztřídit do skupin a předkládáme je zde, abychom ukázali, jak o všem přemýšleli sami nemocní (a někdy i jejich lékaři).
Zdravotní potíže, které lidé dávali do souvislosti s borreliózou
Řada lidí nám popisovala různorodé obtíže, které dávali do souvislosti právě s borreliózou. Často šlo o problémy, které se objevily přibližně ve stejné době jako borrelióza. Jindy však šlo o zdravotní potíže, které přišly až s určitým časovým odstupem, a uvažovalo se, zda k borrelióze ještě patří, nebo mohou být jejím následkem. Ačkoliv mnohdy nebylo možné prokázat, že tyto potíže skutečně souvisely s borreliózou, lidé, se kterými jsme mluvili, měli dojem nebo byli přesvědčeni, že o projevy či následky této nemoci opravdu šlo.
Příkladem byly různé záněty. Jana se potýkala se záněty močových cest a ledvin, Michaela zmiňovala zánět štítné žlázy. Alena kromě jiných potíží bojovala i s mononukleózou a angínami, sama je ale popisovala ne jako projevy borreliózy, ale spíš jako důsledky oslabení imunitního systému. Téma oslabené imunity se objevovalo i u dalších lidí. Jana měla za to, že se kvůli oslabené imunitě nakazila streptokokovou infekcí. Anička zase ve spojitosti s borreliózou a dalšími obtížemi zmiňovala autoimunitní reakci organismu, kterou jí diagnostikoval soukromý imunolog, u kterého se dlouhodobě léčila.
Někteří lidé dávali do souvislosti s borreliózou vysoké teploty, horečky nebo zvýšené pocení. Tomáš M. se budíval několikrát za noc kompletně propocený. Kvůli pocení měl problémy i s plísněmi. Některé lidi s onemocněním trápila změna váhy. Anička přibrala 25 kilo. Také Ladu překvapily přibývající kilogramy, se kterými nepomohla dieta ani cvičení. Márii se k náhlým změnám váhy přidalo i padání vlasů, oproti jiným, vážnějším potížím to ale považovala za banalitu. Mezi další zdravotní potíže, které někteří dávali do souvislosti s borreliózou, patřila alergie, záněty čelisti, natékání uzlin, tachykardie, pocit zimy, přecitlivělost kůže nebo vyrážky.
Zdravotní potíže, u kterých nelze určit, zda s borreliózou souvisely
Některé zdravotní problémy nebylo možné dát jednoznačně do souvislosti s boreliózou. Lidé, kterých jsme se ptali, sami nevěděli, zda s infekcí souvisely, nebo ne. Příkladem byly problémy s páteří. Dlouhodobě trápily třeba Evu nebo Jiřinu. Tomáš Ch. váhal, zda příčinou brnění končetin nejsou právě bolesti krční páteře, kterými trpěl. Dalším příkladem můžou být bolesti kloubů. Jaroslavu nebo Bedřicha trápila artróza, takže si nebyli jistí, zda potíže s klouby připsat borrelióze, či této nemoci. Svědivé fleky po těle Anna dávala do souvislosti s borreliózou nebo alergií a sama nevěděla, čemu je připsat spíše. Mezi dalšími obtížemi, o kterých lidé s onemocněním mluvili, byl silný kašel, opary, různé záněty, problémy s ledvinami, játry či štítnou žlázou.
Zdravotní potíže, které souvisely s léčbou borreliózy
Zdravotní komplikace s sebou občas přinášela i léčba borreliózy. Někdy bylo jisté, nebo téměř jisté, že se jedná o nežádoucí účinky léků. Jindy panovaly pochybnosti, zda potíže způsobuje přímo borrelióza, nebo jsou vedlejšími účinky léčebné terapie, nebo se jedná o nějaký další, s borreliózou nesouvisející zdravotní problém.
Část lidí si stěžovala na vedlejší účinky standardní antibiotické léčby, další lidé popisovali nežádoucí následky alternativních léčebných postupů. V obou případech se velmi často objevovaly trávicí potíže. Katce užívání antibiotik na borreliózu a záněty močového měchýře způsobovalo průjmy, zácpy a pálení žáhy. Alena zmínila, že jí antibiotika zničila střevní flóru. V době, kdy se s borreliózou nejintenzivněji léčila antibiotiky, totiž ještě nebylo běžně zvykem doplňovat antibiotickou terapii probiotiky. Dlouhodobější nitrožilní podávání při opakování infuzní léčby jí pak navíc ještě způsobilo zánět žil. Trávicí problémy potvrzoval i Petr D., který v souvislosti s léčbou mluvil i o pásovém oparu a únavnosti očí. Marcela kvůli střevním a žaludečním problémům přerušila dlouhodobou antibiotickou léčbu u soukromého lékaře a rozhozené trávení v souvislosti s kombinací antibiotik přiznal i Tomáš M. K dalším potížím, o kterých se lidé zmiňovali v souvislosti s vedlejšími účinky antibiotik nebo alternativních léčebných postupů, patřily různé záněty, pocení, bušení srdce, přecitlivělost na světlo, problémy se zrakem nebo mykózy či kvasinkové infekce.
Potíže, které komplikovaly průběh a léčbu borreliózy
Někteří lidé se již před onemocněním lymeskou borreliózou potýkali s různými zdravotními obtížemi a diagnózami. Ty mohly oslabit část těla, kde se borrelióza poté projevila. Špatný zdravotní stav v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží mohl vést ke komplikovanějšímu průběhu nemoci. Alena zmínila, že borrelióza jí nejdřív napadla ramenní kloub, který byl kdysi poškozený streptokokovou nákazou. Dřívější potíže s pohybovým aparátem měli i další lidé. Ladu trápila skolióza, Ilona měla těžkou osteoporózu. Eva se potýkala s vrozenou revmatoidní artritidou. Bolesti kloubů, které ji začaly trápit, proto zprvu považovala za revma. Navíc se potýkala i s hypermobilitou, chronickým zánětem štítné žlázy a imunitním deficitem. Borrelióza podle ní dřívější problémy ještě prohloubila.
Koinfekce borreliózy
Klíšťata mohou kromě borreliózy přenášet i další závažná onemocnění (pozn.3). Souběžné infekce neboli koinfekce, ať už pocházejí od klíšťat, nebo ne, mohou komplikovat průběh onemocnění i léčbu. Projevy onemocnění bývají v případě takových souběhů intenzivnější, jejich příznaky se kombinují a tím znesnadňují diagnostiku a složitější je i volba adekvátní léčby, která by měla ideálně účinkovat na více původců zdravotních problémů zároveň (jedná-li se tedy o koinfekce bakteriálních onemocnění, protože virová onemocnění antibiotickou terapií ovlivnit nelze).
Někteří lidé vyprávěli, že u nich testy (především ty prováděné soukromými lékaři a vyhodnocované v zahraničí) kromě borreliózy odhalily například i bakterii bartonellu nebo anaplasmu, způsobující erlichiózu. Mezi další jmenované koinfekce patřila mycoplasma, ureoplasma nebo toxoplasma. Poměrně častou skupinou mezi lidmi s onemocněním byly chlamydie, zejména plicní. Marcele testy kromě chlamydie potvrdily mycoplasmu, ureoplasmu a toxoplasmu a kombinace různých koinfekcí potvrzovali i další lidé s borreliózou. Kromě bartonelly, mycoplasmy a ureoplasmy Aničku trápily i yersinie, kterých se dlouhodobě nemohla zbavit. Aneta zmiňovala i žaludeční bakterii heliobacter. Jana, Eva a Lada během svého vyprávění uváděly i EB virus.
Klíšťová encefalitida
Někteří lidé kromě borreliózy hovořili také o prodělané klíšťové encefalitidě (neboli klíšťovém zánětu mozku). Jedná se o virové infekční onemocnění přenášené ze zvířat na člověka virem klíšťové meningoencefalitidy přes klíště (přenos je rychlejší než v případě borreliózy, stačí k němu už dvě hodiny přisátí klíštěte). I toto onemocnění může mít různě závažný průběh, od téměř nepostřehnutelného až po velmi závažný, výjimečně (v případě postižení prodloužené míchy vedoucímu k selhání životně důležitých center) dokonce ohrožující na životě. (pozn.4). Česká republika je z hlediska výskytu tohoto onemocnění jednou z nejpostiženějších zemí na světě. Ročně se klíšťovou encefalitidou nakazí zhruba desetkrát méně lidí než borreliózou. V roce 2019 to bylo 774 případů (šlo ovšem o 40% nárůst oproti průměru za předchozích 5 let) (pozn.5).. Problémem je, že toto virové onemocnění nelze cíleně léčit (podpůrná léčba se omezuje pouze na mírnění příznaků) a po onemocnění zůstávají asi u 10 % lidí trvalé následky v podobě postižení nervového systému a psychiky (pozn.6).
Onemocnění klíšťovou encefalitidou prodělaly například Mirka, Libuše a Alena, spekulovalo se o ní i u Vlady. U Libuše šlo naštěstí o lehký průběh. Mirka takové štěstí neměla, závažnější průběh encefalitidy u ní však nikdo v akutní fázi nediagnostikoval.
Na rozdíl od borreliózy je pro všechny, kdo mají z tohoto onemocnění obavy, na trhu již léta vakcína proti klíšťové encefalitidě, která není hrazena z běžného zdravotního pojištění. Někteří lidé v souvislosti s naším výzkumem týkajícím se borreliózy zmiňovali svá předsevzetí, že se proti klíšťové encefalitidě nechají očkovat co nejdříve a proti borrelióze, jakmile to bude možné (a účinná a odzkoušená vakcína bude k dispozici). Objevovaly se však i opatrnější nebo odmítavé postoje jak k očkování obecně, tak k vakcínám proti těmto dvěma infekčním nemocem.
