Textová verze

---

T: A o jaké skupince jsi teď mluvil? Kam chodíš na skupinku? 

P: Jsem chodil asi už dlouho, teď už chodím na jinou zase jinam.

T: Aha. A kam?

P: Chodím na (část města), na druhou stranu.

T: A co tam, co je to za skupinku?

P: To jsem já a můj známej akorát.

T: Aha.

P: Takže si tykáme a smějeme se a takový věci, takže je takovej srandovní spíš, no.

T: A předtím jsi chodil na jakou skupinku? 

P: To jsem chodil někam do (část města), netuším kam.

T: A co tam, kdo tam byl?

P: 8 dětí a ta, co to vedla. 

T: A to byli?

P: Jsme si povídali hodinku a půl o tom a hodně jsme se toho dozvěděli a různý pokusy jsme si dělali a takový věci. 

T: Co jste dělali za pokusy? 

P: Jako naštvat se a kdo mě dokáže naštvat a kdo ne a takový věci.

T: A ty děti měly taky ADHD?

P: Jo. 

T: A jaký to, jaká, pomohla ti nějak ta skupinka?

P: Jo.

T: Tak to je fajn. A je něco třeba, co bys doporučil ostatním dětem, co by jim mohlo pomoct s tím ADHD?

P: No, nevím, určitě nevím, co by pomohlo. To si musí najít každej sám, co by mu pomohlo, a jít si za tím.

T: A co pomáhá tobě teda?

P: No, mně pomáhá všechno, co můžu dělat.

T: Jako co třeba?  

P: Nevím, učím se a prostě, prostě se s tím musím vyrovnat, no.

T: Tak jo. Kdybys mohl vymyslet nějaký vynález pro děti, co by to bylo?

P: To nevím. Takový míček nebo něco.

T: K čemu by byl ten míček?

P: Že by si ho třeba mohli mačkat.

T: A k čemu by jim pomáhal?

P: Aby se uklidnily.