Ivaně pří výchově syna s ADHD pomáhaly přesýpací hodiny, které určovaly, kdy muselo k určité dané aktivitě nejpozději dojít.
P: Mám přesýpací hodiny. Máme přesýpací hodiny minutový, dvouminutový, tříminutový až do patnácti minut. A už jenom vždycky řeknu, když vidím, že (jméno syna) tvoří, říct mu: „(jméno syna), večeře.“ To ani náhodou, to by prostě po mně hodil židlí. Kdy ty léky, nebo ten poslední druh léků dostal proto, že začal i fyzicky, tím, jak roste, sílí, tak začal mně a manželovi fyzicky ubližovat. Kousat a házet po nás židlí, stolem a vším. Takže teď se to zlepšilo v tom smyslu, že když přijdu, tak řeknu: „(jméno syna), pudeš do vany, vybereš si modrý hodiny přesýpací nebo červený“ a on podle toho jak co, tak až se přesype píseček v těch hodinách, tak prostě jdeme. A on v tu chvíli, a pomáhá to i mně, že není vzteklej jakoby na mě a říkám si, tak prostě ty hodiny, čas se přesypal…