Petr K. povzbuzoval rodiče, že epilepsie se dá zvládnout
Petr K
- Věk dítěte v době rozhovoru: 15 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 2 roky
- Věk rodiče v době rozhovoru: 41 let
Textová verze
P: Když to začne, tak člověku se hroutí svět, prostě to tak je. Protože člověk si řekne – epilepsie, ale jsou různé formy. Každý má jinou, někdo má víc záchvatů, někdo míň. Někomu slábnou a někomu ne. Nechci to zlehčovat, může na to člověk umřít, nebyl by to první ani poslední člověk, co by na to umřel. Umřelo víc už, ale jde s tím bojovat, jde to zvládnout, když se udělají opatření. Většinou, když to řeknu, v drtivé většině jsou ti lidi podchycení léky a jsou kompenzovaní. Určitě nelámat si hlavu. Vyhledat doktora, najít si, pokud člověk není spokojený, tak si najít jiného lékaře. U nás máme špičkové lékaře, a jde to prostě a není to nic, co by se nedalo zvládnout. Je to u každého určitě jiné, nemůžu říct, že u všech, ale když to vezmu, mám 2 děti epileptiky, psa mám epileptika a všechno jsme to vždycky zvládali. Vždycky to jde zvládnout, člověk se musí upnout na něco jinýho, prostě je to tak, stalo se to. Jsou formy, které jdou operovat, takže pokud to jde, je to jenom dobře. Pak jsou formy, které operovat nejdou, tak bohužel, hledají se léky nebo nějaké řešení. A zažil jsem právě, když jsme leželi, lidi z ciziny, kteří to měli úplně tak, že to nešlo ani operovat, a měli to těžké a měli ty děti těžce postižené ještě k tomu, a do toho měli epilepsii. To pak asi pro ty rodiče musí být strašné, jako pro ně, když to řeknu, zatížení psychické. Ale i ti rodiče s tím bojovali, byli oba slepí, musím podotknout, že ti oba rodiče toho dítěte z té ciziny byli slepí, že skoro neviděli, oni měli nějakého průvodce, který jim ukázal, kde co je, oni pak už tak zpaměti, a měli tohle dítě a zvládali to perfektně. Obdivoval jsem je. Všecko jde zvládnout, je to jenom otázka toho, že člověk se k tomu musí postavit a zjistit si o té nemoci co nejvíc, o té konkrétní, co má to které dítě, a pak jenom k tomu takhle přistoupit. Jasně, nechci to zlehčovat, není to nic příjemného, je to nebezpečné. Už jenom to, když člověk upadá do bezvědomí, do grand malu. Může se uhodit nešikovně, a není to nic příjemného, ale dá se s tím žít.
Další zkušenosti:
Petr K. povzbuzoval rodiče, že epilepsie se dá zvládnout
Martin B. vzkazuje, že je potřeba se s epilepsií nejprve srovnat, ale dá se s ní žít.
Lucie povzbuzovala ostatní, aby tady byli pro své děti i v těžkých chvílích.
Honza radil nenechat se zaskočit přístupem okolí.
Andrea radila o nemoci mluvit s rodinou i širším okolím
Nebojte se zeptat, radí . Erika .
Eva vzkazuje, že je důležité mít lékaře, kterému plně důvěřujete
Martin radí se o možnostech léčby poradit i s dítětem.
Petra radí ostatním, aby dítě nezatěžovali přehnanými obavami.
Michaela radí, aby rodiče naučili děti s nemocí žít
Irena ostatním radí, aby svým dětem dopřáli co nejběžnější život
