Ovečka

• Věk v době rozhovoru:  18 let
• Věk v době diagnostikování nemoci: 13 let

Ovečka dostala svůj první generalizovaný epileptický záchvat ve 13 letech. Byla převezena do nemocnice a 14 dní hospitalizována na jednotce intenzivní péče. V nemocnici jí lékaři nasadili antiepileptika, následně byla propuštěna domů, ale záchvaty se stále opakovaly. Po operaci v roce 2014 záchvaty vymizely a od té doby je i bez léků.

Příběh Ovečky

Ovečka svůj první epileptický záchvat měla ve 13 letech. V jeho průběhu nepoznávala členy své rodiny. Na jednu stranu těla dočasně ochrnula a cítila se dezorientovaná. Byla převezena do nemocnice na jednotku intenzivní péče, kde byla hospitalizována 14 dní. Zde lékaři diagnostikovali epilepsii a nasadili antiepileptikum.

Záchvaty se nadále objevovaly. Lékařka s přibývajícím počtem záchvatů zvyšovala denní dávku léků. Podle názoru jiného lékaře brala Ovečka na svůj věk velice vysoké dávky léčiv. Některé záchvaty probíhaly jako zahledění, jindy mívala generalizované záchvaty. Po záchvatu byla Ovečka obvykle velmi unavená a spala, většinou jí trvalo tři dny, než se dostala do běžného denního rytmu. Po generalizovaných záchvatech neměla vůbec chuť k jídlu a jen přijímala tekutiny. Ovečka popisovala, že se jí při záchvatu zdálo něco jako sen, bylo jí to velmi nepříjemné.

Oveččina maminka má také epilepsii, takže Ovečka viděla, jak se s epilepsií dá žít, a svou diagnózu brala velmi statečně. Nosila u sebe kartičku a náramek, kde měla napsáno, že má tuto diagnózu. Vedlejší účinky léků Ovečka nepozorovala.

Lékařka vyžádala pro Ovečku další vyšetření v nemocnici, aby bylo odhaleno ložisko epileptických záchvatů. To se podařilo a Ovečka podstoupila úspěšnou epileptochirurgickou operaci. Od té doby je zcela bez záchvatů a léků.

Ke své rekonvalescenci přistupuje Ovečka zodpovědně, trénuje paměť a snaží se každý den si udělat nějaké úkoly.

Jako smutnou vzpomínku z tohoto období vnímá, že jí lékaři slíbili, že nebude třeba si kvůli operaci oholit hlavu. Bohužel ale den před operací se rozhodnutí změnilo a Ovečku musel tatínek oholit do hola, což bylo pro ni těžké a znepříjemnilo jí to navrácení se do školního kolektivu.

Mezi spolužáky se jí nepodařilo zapadnout, proto přestoupila do jiné školy, kde je velmi spokojená a má kamarádky, se kterými si rozumí.

Všem dětem Ovečka vzkázala, ať si věří v životě a nebojí se i nadále pokračovat ve svých aktivitách. Epilepsie se pojí s řadou omezení, ale nemocným dětem doporučuje, aby se pokusily najít jinou cestu ke svým zájmům a nepoddávaly se nemoci.

Audio a video