Když se synovi Pavly nedařilo dorozumět slovy, vypomáhal si rukama a nohama.
Textová verze
P: Je to strašně boj pro něho. Ale je fakt, že se snaží ruce nohy, pantomimu. Mi strašně dělal pantomimu, že když neuměl něco říct, tak buď udělal zvuk nebo mi. Plácnu, že chtěl jít na klouzačku, tak neřekl: „Mami, pojď na klouzačku.”, ale: „Mami ja chci uí.”. A já už jsem věděla, co po mně prostě chce. A i různé jiné věci. Třeba teďka, jak je ten zábavný park tu máme žirafu, tak on mi přinese plyšáka žirafy a řekne: „Mami, já chci tam.”, jo, že ještě neuměl říct žirafu. Takže snažil se aspoň nějak komunikovat, a to strašně paní psycholožka u něho, jakože se cenila, že to není takové to, že se nesnaží, ale že mu to prostě nejde.
Další zkušenosti:
Syn Markéty při návalu agrese sprostě nadával a ničil jiné věci.
Když měla Karla M. pocit, že se její syn potřeboval vybít, chodili se na kopec z plných plic vyřvat.
Na svatbě Pavly jí její syn zvládl soustředěně doprovodit k oltáři.
Dianě pomáhalo přenést pozornost a snažit se vymyslet něco zábavného.
Podle Diany děti s ADHD potřebovaly od ostatních lidí pochopení a podporu.
Když se synovi Pavly nedařilo dorozumět slovy, vypomáhal si rukama a nohama.
Synovi Melvys pomáhalo k vybití hyperaktivních projevů aktivity jako karate, parkur a bicí.
Díky náboženství a víře byla dcera Evy schopna sebereflexe a přebírání zodpovědnosti za své činy.
Synovi Melvys pomáhalo k vybití hyperaktivních projevů aktivity jako karate, parkur a bicí.
Dcera Evy měla oporu ve farářce, za kterou mohla přijít s jakýmkoliv problémem.
Ke konci školního roku bylo pro děti s ADHD dle Julie mnohem těžší projevy ADHD korigovat.
