Zpět na Být rodičem dítěte s ADHDna téma

Františku někdy zranilo, že byla její mateřská péče nedoceněná.


Františka

  • Věk v době rozhovoru:  let

Textová verze


T: Vyvolává to takové protichůdné emoce? 

P: Velmi protichůdný, velmi. Na jednu stranu vám ho je líto, ale když potom se projeví, jak to nazvat, ty afekty, ty velký afekty a to obviňování, tak je to někdy opravdu těžký. Nejhorší je, že sama nejsem úplně vyrovnaná, mám za sebou taky nějakou minulost ADHD, a ještě sama se léčím s depresí a tak, takže jsem křehčí trochu, a když mě takhle potom zasahuje v těch mých citlivých bodech, tak mě to dokáže hodně rozhodit. Velice mě to mrzí, je mi to líto. Je mi líto, že mám pocit, že jsem se mu věnovala strašně moc nadměrně, a teď že ještě místo vděku sklízím nějaký posměch. Ale pak si zase uvědomím, že on to po mně nechtěl, že jsem mu věnovala dobrovolně ten čas navíc a tu péči, a že mu to rozhodně nemůžu jako matka nějak vyčítat, že jsem o něj pečovala. Ale samozřejmě to člověka napadne.

Další zkušenosti:

Petr byl někdy překvapený, když srovnával své děti s jejich vrstevníky.

Alena si připadala neschopná, Michal to zvládal lépe.

Františku někdy zranilo, že byla její mateřská péče nedoceněná.

Podle Karly by rodiče měli pracovat na svých emocích.

Lenka bývala vyčerpaná.

Petr vnímal tlak od svých rodičů, jak má děti vychovávat.

Karla změnila svůj přístup k synovi.

Dáša nezapomínala, že děti miluje.