Ladislav se setkal s několika nežádoucími účinky léků.
Textová verze
Následujících několik let, jsem bral hodně prášků a byly tam ty kortikoidy, no. A ty na mě měly jako dost negativní efekt, že jsem začal mít takový to steroidní akné, hodně silný. Vlastně mám po tom i teďka, jizvy mě po tom zůstaly. No a měl jsem je zrovna po těch kortikoidech. Na mě to působilo tak, že nějak jsem se nenafukoval. Neměl jsem nějakej ten měsíčkovej obličej to ne, ale měl jsem, hodně psychicky jsem to vodnášel. Že jsem měl jako vobrovský deprese. A pak jsem jako třeba ležel doma na posteli a úplně jsem uvažoval nad tím, že i spáchám sebevraždu, a tak. A jako spojoval jsem to jako s tím Crohnem. Jakože nezvládám toho Crohna. No a pak jsem do svýho gastroenterologa začal hučet, prostě že to už nemůžu brát ty kortikoidy. Že to je jako hrozný, že to nezvládám a von nakonec rozhodl, že mi nasadí, a teď nevím Entocort, nebo jak se to jmenovalo. Který asi nebyl tak účinej, jak Prednison. Ale ukázalo se, že jako dál jsem byl jako v pohodě a přestaly ty vedlejší účinky. Jo, ty úplně skončily. A to bylo právě zajímavý. Že jsem jako pochopil, že ty deprese nebyly z toho, že jako z tý nemoci, že nejsem až tak špatnej, jakože to zvládám. Ale prostě jak najednouj sem vysadil ten Prednison, tak najednou sem přestal mít ty deprese.To byla jako zajímavá zkušenost. Jakože ty prášky, co to s člověkem může udělat, no. No a v týhle tý době asi tak rok, dva. Možná rok, to byl ten první rok po tom, co mi to diagnostikovali. Tak tenhle můj gastroenterolog přišel s tím, že jsou, jakože to pracoviště, oddělení tady je zařazený do nějaký studie, která probíhá celosvětově. Že to je jako nový, neprozkoumaný lék. A teďka jako zpětně vím, že to byla nějaká pokročilejší forma biologický léčby. No, tak ten mně nasadili a asi to vypadá, že se to zlepšilo. Ono se jako zlepšovalo, jako když jsem prostě, jako ty léky bral a byl jsem jako tak nějak, jako víc v klidu a dodržoval jsem nějakou životosprávu. A těžko říct. Mohlo to být jako všechno dohromady. Protože, jako je pravda, že já před tou jako diagnózou jsem žil tak jako, takovej hodně bohémskej život. Prostě vysokoškolák, no. Žádnou životosprávu jsem nedodržoval. A samozřejmě prostě s kamarádama po večerech. A stravoval jsem se tak, že jsem, klasická strava moje byla ta nejjednodušší. To znamená, že vždycky jsem si dělal polívku z prášku a nakrájel jsem si do toho chleba. No, a tak s tím jsem třeba přestal. Já jsem začal se na to víc soustředit. Jo, mohlo to být víc faktorů. To se jako nezjistí, ale tak nějak asi já nevím v období těch 3, 4 roky, 5 let po tý diagnóze, tak se to najednou jako hodně zlepšilo. Že jsem mohl přestat brát úplně, že jo ten, nějakou tu formu toho kortikoidu. Já nevím, co to bylo. A skončil jsem jenom na Pentáze, že jsem bral jenom Pentázu. A to jsem už pak jako pracoval a bylo to takový období asi tři roky. Pak mě i doktor říkal, že podle nejnovějších výzkumů ta Pentáza, že prej na Crohna neúčinkuje, že to účinkuje jenom na Ulcerózní kolitidu. Ale že je jako dobrý to brát a taky mi jako řekli, že vlastně jako kdybych byl já nevím ty 3, 4, ty 3 roky, bych byl vlastně bez léků. Že to je jako by nějaký možná placebo efekt. Těžko říct, no. Ale jako říkal, že jako jinak, že podle těch výsledků, že se stejně doporučuje tu Pentázu těm Crohnistům jako dávat. No, takže vlastně jsme se domluvili, že je budu brát dál. Tak jsem tu Pentázu bral.
Další zkušenosti:
Luky zkoušel neúspěšně různé druhy léků.
Michalovi zabraly hned první léky, které dostal.
Marta neměla s kortikoidy dobrou zkušenost.
Ladislav se setkal s několika nežádoucími účinky léků.
Lukáš kvůli vedlejším účinkům jiných léků přistoupil k biologické léčbě.
