Michal se zpětně dozvěděl, že první pomoc, kterou svému synovi poskytl, měla vypadat jinak.
Michal
- Věk dítěte v době rozhovoru: 10 let
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 7 let
- Věk rodiče v době rozhovoru: 40 let
Textová verze
Vy jste se ptala, jak jsem tohle prožíval. Tak spíš bych opravdu řekl, že bez emocí, že jsem fungoval v módu to, co jsem si myslel, že je potřeba udělat. A pokud vím, z vyprávění, tak vzhledem k tomu, že jeden z projevů, který minimálně v mém případě byl, bylo dušení a zapadlý jazyk, tak jsem samozřejmě se snažil uvolnit dýchací cesty, nějakým laickým způsobem, který se ukázal sice účinný, ale taky na druhou stranu relativně nebezpečný. A vlastně ho stabilizovat – opřel jsem si ho o sebe. A vytáhl mu jazyk a otevřel pusu a čekal, až se rozdýchá, protože jsem samozřejmě byl sám, takže jsem nemohl nějakým způsobem jít si pro diazepam.
T: Nevolal jste teda záchrannou službu?
P: Nevolal jsem záchrannou službu. Neviděl jsem důvod. Protože neměl jsem strach, že se… Věděl jsem, že když se neudusí, když to zajistím, že se neudusí, že by se mu nemělo nic stát.
T: Vy jste ještě zmínil, že jste poskytl tu první pomoc, kterou jste mi právě popsal, že byla trochu neprofesionální. Co si pod tím můžu představit?
P: Můžete si pod tím představit to, že jsem mu násilím otevřel čelisti, což samozřejmě je náročné, a vytáhl jsem mu prsty jazyk, což jak jsem byl poučen, může způsobit dávicí reflex a zadušení zvratky a takhle. V té době jsem samozřejmě nevěděl o tom, že se nějakým způsobem zaklání hlava a předsazuje spodní čelist. Což by byl asi ten správný způsob, ale v té chvíli jsme to ani… Nepřišlo to do téhle chvíle na řeč, protože jsme to nepotřebovali nikde řešit.
Další zkušenosti:
Michaela si u své dcery nejdříve všimla silných bolestí hlavy a únavy.
Marek si u svého syna všiml zvláštního pomrkávání, to bylo postupně intenzivnější a častější.
Martinovi vrtalo hlavou, proč má jeho dcera „takové ty záseky“.
Sabině začalo být podezřelé, když se k synovým potížím přidalo mrkání. Začala ho nahrávat, aby mohla příznaky konzultovat.
Jarkův syn dostal po koupání náhle záchvat.
Irenina dcera přestala reagovat, volali záchrannou službu.
Michal se zpětně dozvěděl, že první pomoc, kterou svému synovi poskytnul, měla vypadat jinak.
Lenka byla vyděšená, svého syna vzala do náručí a běžela pro pomoc.
Pro Lucii 3 byl první záchvat šok. Ty další snáší klidněji, protože už ví, co dělat.
Michal měl v dětství epilepsii, na záchvat svého syna reagoval mechanicky, bez emocí.
