Irenina dcera přestala reagovat, volali záchrannou službu.
P: My jsme si toho poprvé všimli, nebo v podstatě ona dostala poprvé vlastně velký záchvat… Den, kdy jsme to zjistili, jsme slavili, měli jsme takovou zrovna malou oslavu a chystala jsem dort. A ona mi předtím přišla taková, že je unavená, ospalá, jako by nereagovala. Ale vypadalo to, že opravdu spíš je to únava. A pak tedy jsme měli dort, svíčky, bylo to pro její starší sestru. Ona se na ten dort dívala a přišla mi smutná, nereagovala. Jsem na ni mluvila, říkám: Copak je? Tak, ještě pojď, tak pojď ke mně, taky přece míváš dort.“ Tak jsem ji takhle k sobě vzala, vůbec ale nereagovala, stála, a tak manžel vstal od stolu a vzal si ji k sobě. A jak ji vzal do náručí, najednou ho pomočila, ve věku 5 let se to… On se úplně vyděsil. Teď ji vzal, nesl ji na záchod a tam změkla a úplně jako hadrový panák se mu složila. Tak v tu chvíli jsme se vyděsili, volali jsme rychlou záchrannou službu a ona tady mi ležela v náručí, nereagovala. A v podstatě pak teda, když dojeli za nějakých 10 minut, tak asi předpokládali, že to už bude epilepsie, epileptický záchvat, takže jsme odjeli do nemocnice, kde to potvrdili. Takže takhle úplně najednou se to stalo.