Táňa by si přála mít řidičský průkaz.

Táňa

• Věk dítěte v době rozhovoru: 18 let
• Věk dítěte v době diagnostikování nemoci:  9 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

Bavili jsme se s doktorem o řidičském průkazu, že bych ho chtěla, a on říkal: „Jo, vy už záchvaty takové velké nemáte, vy byste mohla. Vy to dokážete ustát.“ Říkám mu, že to už je v pohodě. A pak mi říkal doktor: „A vážně to potřebujete? Vás všude vozí mamka nebo sestra nebo taťka, to je v pohodě. Nepotřebujete to k životu, a hlavně není tam ta šance, že byste to někam mohla napálit, jako do stromu.“ A já říkám: „Ne, máte pravdu, tak já to ještě odložím.“ Ale už to je v takové fázi, si myslím, že ten doktor se nebojí mi ten řidičák dát. Takže si myslím, že to není nějak hrozné, že by to bylo do konce života, zhoršovalo by se to. Ten doktor to asi vidí, že to je dobré.

T: A chtěla bys v budoucnu mít řidičský průkaz?

P: Chtěla, určitě. Ať už jenom proto, že bych se někam chtěla dopravit, ale taky že mně vadí pořád otravovat někoho způsobem: „Zavez mě tam, zavez mě tam. Potřebuju tam.“ Je to takové pro mě nepříjemné. Moje sestra třeba, nevím, někam chtěla jít nebo chtěla ležet, opalovat se nebo takhle. A já jí řeknu: „Potřebuju odvézt do města nebo tak.“ A ona: „No, dobře, je to důležité, tak tě odvezu.“ Ale kdybych měla už řidičák, tak pojedu sama. Pomalu, ale dopravím se tam, to je v pořádku.