Zpět na Každodenní životna téma

Johanka musela na nějakou dobu přestat s tancováním, zálibu našla v hudbě.

Johana

  • Věk dítěte v době rozhovoru: 17 let
  • Věk dítěte v době diagnostikování nemoci:  9 let

Textová verze


T: Jak ses vyrovnala se svým onemocněním?

P: Musela jsem přestat tancovat, to na tom bylo v tu chvíli asi nejhorší. Já si pamatuji, že hrozně dlouho mě tancování  otravovalo a nechtěla jsem tam chodit. A chodila jsem tam jenom proto, že mě do toho nutili rodiče. A v tu dobu, co jsem dostala epilepsii, tak se to nějak zlomilo a zrovna mě to začalo bavit. A pak jsem tam musela přestat chodit, tak to bylo takové, že mi to hodně scházelo dlouho. Ale v tu dobu jsem to začala hodně nahrazovat hudbou, takže jsem začala hrát na úplně všechno, co snad existuje, na klarinet, kytary, flétny a prostě všechno možné. A tím, řekla bych, jsem se vlastně tou hudbou nějak srovnala s tou ztrátou toho sportu. A v jiných aspektech jsem se podle mě ani neměla moc s čím srovnávat, ten zbytek tak nějak vyšuměl.


Další zkušenosti:

Táňa by si přála mít řidičský průkaz.

Honza alkohol nevyhledává.

Lukáš se bál říct svým kamarádům, proč je do klubu nedoprovodí.

Ovečka na sobě ve volném čase pracuje. Chce uzdravit nohu, která ji po operaci neposlouchá jako dřív.

Honza se rád účastní náročných závodů.

Terku nejvíce baví aktivity, které jí lékařka nedoporučila.

Johanka musela na nějakou dobu přestat s tancováním, zálibu našla v hudbě.

Matyášsi tábor pro děti s epilepsií oblíbil.

Terka se o táboru pro děti s epilepsií dozvěděla od své neuroložky, nakonec však dala přednost běžnému táboru, chtěla mezi zdravé děti.

Johanka cestuje často, některé z cest však musela kvůli epilepsii vynechat.

ProMatyáše byl zvýšený dohled rodičů omezující.

Terka chtěla být samostatnější.