Jana H.

Jana H.

Jana H.

• Věk v době rozhovoru: 37 let
• Věk v době obdržení diagnózy: 36 let

 

Jana H. si bulku nahmatala sama, ale nemyslela si, že by to mohla být rakovina. Na ultrazvuk byla odeslána po pravidelné prohlídce u gynekologa. Následná biopsie potvrdila karcinom prsu. Ihned začala léčba chemoterapií (4 dávky po 3 týdnech, 12 dávek po týdnu), kterou stále podstupuje, má před sebou ještě 2 týdny. Ve stejnou dobu zahájila i biologickou léčbu (Herceptin). Po ukončení chemoterapie ji čeká operace – ablace prsu. Do budoucna plánuje také rekonstrukci prsu.

 

Více o Janě H.

Jana H. si bulku v prsu nahmatala sama, v rodině se nikdy s rakovinou nesetkala, a tak ji ani nenapadlo, že by to mohlo být něco vážného. Při pravidelné gynekologické prohlídce se svěřila své lékařce, která ji odeslala na další vyšetření. Při ultrazvuku a následné biopsii se potvrdilo, že se jedná o karcinom prsu.

Léčbu Jana H. zahájila chemoterapií, nejdříve dostala 4 dávky chemoterapie s rozestupem 3 týdnů, následovalo 12 dávek s týdenními rozestupy. V současné době je nadále léčena chemoterapií, má před sebou ještě 2 týdny. Také dostává biologickou léčbu, konkrétně Herceptin. Po ukončení chemoterapie bude Janě˛H. provedena operace – ablace prsu. O další navržené léčbě nemá informace. Po jejím ukončení plánuje Jana H. rekonstrukci prsu, protože se chce líbit nejen okolí, ale hlavně sama sobě. Zákrok již konzultovala s plastickým chirurgem a je zapsána v pořadníku na operaci.

Chemoterapii popisuje Jana H. jako náročnou. Po první aplikaci již věděla, co ji čeká, tak se dokázala lépe připravit a bylo snazší to zvládnout. Cítí se hodně unavená, popisuje také zvýšení krevního tlaku. Biologická léčba ji přivedla do umělého přechodu a často trpí návaly horka, pocením a nespavostí.

Hodně jí pomohlo, že se s léčbou netajila. Kolegyně v práci věděly o nemoci dříve než její manžel a uspořádaly sbírku, aby jí v nemoci finančně vypomohly. V současnosti je na nemocenské dovolené, ale ráda by se po ukončení aktivní léčby vrátila do práce, preferovala by částečný úvazek.

Velkou oporou pro ni bylo okolí, vyzdvihuje zejména pomoc tchyně, která jí pomáhala s praktickými činnostmi v domácnosti. Její manžel byl její nemocí zaskočen a vyrovnával se s ní několik týdnů, ale stále byl pro ni oporou. Jako náročnou situaci popisuje způsob, jak oznámit své onemocnění dětem, kterým je 6 a 11 let.

Považuje se za životní optimistku a pozitivní přístup při léčbě je pro ni velmi důležitý. Ostatním pacientům, kterým byla diagnostikována rakovina prsu, by ráda vzkázala, ať se nevzdávají, bojují, váží si života a co nejvíce si ho užívají.

Audio a video