Minulý rok v létě jsem pozorovala, že se mi v prsu dělá určitá bulka. Působilo to na mě, jako když při kojení dítěte se vám tam utvoří něco jako hrudka. Musíte si to potom rozmasírovat. Takové byly mé první dojmy. To bylo někdy před letními prázdninami. Ale nevěnovala jsem tomu nějak moc pozornost, protože máme 3 děti a ty měly přednost. Dcera nastupovala do 1. třídy, zvažovala jsem tehdy dokonce, jestli jí dát odklad, nebo ne. A prostřední syn byl zase nemocný, trpěl na angíny. Všechno ostatní jsem proto odsunula do pozadí. Ale ke konci roku jsem si zase něco nahmatala. Pak jsem si to po nějaké době překontrolovala, protože mi přišlo, že se to zvětšilo. Ale to už mě ta bulka začala i víc tlačit.

Postrádala jsem nějakou tu psychoterapeutickou péči. Třeba po operaci, si myslím, že by to pacientovi pomohlo. Máte sice zázemí u lékařů, ale stejně, kdybyste neměla podporu rodiny nebo přátel, a ti pacienti se nacházejí v různé životní situaci a v různých sociálních vazbách, a když to jsou třeba starší lidi, kteří už nemají. Tak si myslím, že kdybyste si požádala, tak by vám možná nějakého psychologa nebo psychiatra doporučili. Ale já nevím, vězni třeba mají nějakého kaplana, se kterým si můžou povídat a vypovídat se z těch svých hříchů. Tak kdyby tam byl někdo takovýto podobný. Jenomže tam taky ty sestřičky ani nemají moc čas. Ono vám pomůže třeba i to, že si povídáte s pacientem, který tam s vámi je. Ale zase záleží taky ještě, kdo to je a jestli chce o tom mluvit. Asi tak. Takže na tohle bych se zaměřila. Já si myslím, že by to zlepšilo péči. Že vlastně když prožíváte období toho strachu, ten by vám to třeba i zmírnilo. Popovídat si o tom s někým.

Vy jste říkala, že vás pak čeká ještě nějaká operace?

To mi doporučila paní onkoložka – odstranění vaječníků a dělohy. Protože ještě nejsem v přechodu a vlastně ten karcinom reaguje na hormonální léčbu. Takže jsem pochopila, že je vyživovaný nebo roste na základě toho, že to tělo produkuje hormony. Když by došlo k ukončení té produkce, tak proto by bylo přínosné, kdybych si nechala odstranit vaječníky a dělohu, zamezilo by se tak třeba té recidivě. To by se mi to potom mohlo objevit třeba i v těch vaječnících a na děloze.

A to už jste rozhodnutá, že tam půjdete?

Rozhodla jsem se, ano. Konzultovala jsem to i s gynekoložkou a ta mi to taky doporučila. Samozřejmě mezi kamarády jsou někteří takoví, kteří vyznávají třeba tu alternativní léčbu, a ti se mě snažili přesvědčit, jestli to je opravdu potřeba. Nevím, no. Já jsem se rozhodla, že půjdu prostě.

Neztrácet víru, ta je opravdu hodně důležitá, abyste byla psychicky nějak s tím vyrovnaná a zbytečně se nějak netrápila. I když vím, že to stojí velké úsilí a nejde to hnedka. Asi postupně se musíte s tou myšlenkou smířit, protože je to pro vás něco nového. Budete mít třeba určité omezení a tomu musíte přizpůsobit chod všeho. To je, jako kdybyste jela vlakem a někdo vám ten vlak zastavil a řekl, že musíte přestoupit do nějakého pomalejšího. Vy jste třeba nechtěla vystoupit, ale musíte. Nikdo se vás neptá. Takže nějak i ty věci prostě přehodnotit, jinak si je uspořádat.

Já mám parciální mastektomii. Částečnou. Ale stejně to bylo takové… Když mi paní doktorka řekla, že mi odeberou jednu třetinu prsu, tak se s tím nějak vnitřně smiřujete. Protože pro ženu to je takové… Myslíte si, že budete mít nějakou újmu na kráse a to. Ale manžel mě podporoval. Řekl, že mě bude mít rád i tak. Pak bylo humorné, když jsem se ptala, jak to třeba vypadá po té operaci. Tak on mi řekl: jako kdybych spadla na kole přes řídítka. Má takový specifický humor, takže zase mě třeba rozesmál. A pak jsem se tím ani nějak… Řešila jsem to, jak to bude vypadat, nebo to. Ale pak se s tím nějak smiřujete a říkáte si, že to není zas tak důležité, jak to vypadá, ale že jste prostě zdravá nějak. Nebo budete zdravá. Že to je vedlejší – ten vzhled prostě.

Je ještě něco, na co jsem se nezeptala a co by určitě mělo zaznít nebo co byste ještě chtěla říct?

Možná to je jakoby okrajové, ale asi bych i kladla důraz na nějaké to připojištění. Právě když je člověk takhle v pracovní neschopnosti, tak aby to ty lidi nezavrhovali, a pokud mají tu možnost a mají nějakou rezervu finanční, tak aby se snažili to nějak zvážit.

Jako se připojistit pro případ pracovní neschopnosti?

Pracovní neschopnosti. A třeba konkrétně i na tuhle diagnózu.