Petra

Petra

Petra

• Věk v době rozhovoru: 37 let
• Věk v době obdržení diagnózy: 34 let

 

Petře byla diagnostikována rakovina prsu v dubnu roku 2014, kdy byla v šestém měsíci těhotenství. Sama si objevila bulku zespodu prsu. Na doporučení jejího gynekologa, kam ihned po objevení bulky zašla, jí byla provedena biopsie, která potvrdila pozitivní nález. Již během těhotenství dostala 3 dávky chemoterapie, poté proběhl přirozený porod a následně obdržela dalších 5 dávek chemoterapie. Chemoterapie se jevila jako úspěšná. Nádor se zmenšil a operace, ke které došlo v prosinci 2014, sloužila pouze k vyjmutí samotného nádoru a lymfatických uzlin. Poté chodila na pravidelné ozařování (celkově 33 dávek) a domnívala se, že je vyléčená. O tři měsíce později, v červnu 2015, šla na PET-CT, kde jí bylo oznámeno, že má zasažená játra a plíce metastázemi. Bylo zjištěno, že je BRCA pozitivní (matka i babička zemřely na rakovinu). Nyní je v klinické studii, a to už 2 roky. Během léčby se rozešla s otcem své dcery, ztratila, ale i objevila mnoho přátel. Aktuálně je v invalidním důchodu a stýká se s pacientkami s podobnými zkušenostmi v rámci projektu Bellis Young and Cancer.

 

Více o Petře

V dubnu roku 2014 si Petra nahmatala bulku na prsu. V dané době byla v šestém měsíci těhotenství, a proto se domnívala, že bulka zřejmě souvisí právě s jejím těhotenstvím. Přesto se rozhodla navštívit gynekologa, který ji odeslal na mamograf (vzhledem k těhotenství byl použit ultrazvuk). Tam byla Petře provedena biopsie. Za tři dny přišly výsledky a dozvěděla se, že se jedná o karcinom prsu. Postupně si uvědomovala, že únava, kterou na sobě už nějaký čas pozorovala, nebyla způsobena její leností, ale zřejmě se jednalo o příznak nastupujícího onemocnění.

Petře byla doporučena chemoterapie. Přestože se bála, že jí vypadají vlasy a hlavně že léčba nějak ublíží miminku, absolvovala ji. Lékaři ji ujistili, že nenarozenému dítěti nic nehrozí, a na první chemoterapii tak Petra nastoupila hned 3 dny po zjištění diagnózy. Absolvovala 3 chemoterapie, poté přirozeným způsobem porodila holčičku a následně dostala dalších 5 chemoterapií. Tato léčba se zdála účinná, nádor se zmenšil. V prosinci podstoupila operaci, při které byl odstraněn nádor a také lymfatické uzliny. Vzhledem k malé velikosti nádoru byla z nemocnice velice brzy propuštěna domů. Poté Petra prošla 33 cykly ozařování, které trvaly přibližně do dubna 2015. Po posledním cyklu byla Petřina léčba jejím onkologem ukončena. V tu dobu se Petra domnívala, že je vyléčená.

Zvládání péče o novorozenou holčičku bylo pro Petru v době léčby náročné. Ačkoli nepociťovala takovou ztrátu energie jako jiné pacientky, únava na ni doléhala. Navíc jí natékala pravá ruka, což hodnotila negativně zejména z důvodu, že je „kovaný pravák“. V době, kdy byla v nemocnici, hlídal dítě její přítel nebo nevlastní maminka. Když se vrátila, snažila se starat o domácnost, ale cítila, že potřebuje, aby se někdo staral také o ni. Její přítel tuto skutečnost příliš neakceptoval. Nesoulad ve vzájemných potřebách vedl k jejich brzkému rozchodu. Petra si koupila vlastní byt, kam se s dcerou nastěhovala.

V červenci 2015 byla Petra na kontrole pomocí PET-CT, na kterou šla dle jejích slov pouze „pro klid duše“. Tam bylo ovšem zjištěno, že má zasažená játra i plíce metastázemi. Zprávu Petra nesla velice těžce. Upadla do těžké deprese. Nemohla vstát z postele, nezajímalo ji, co se kolem ní děje, a nestarala se ani o vlastní dceru. Obvodní lékař jí předepsal uklidňující léky a antidepresiva. Ta přestala po roce užívat, jelikož si připadala emočně oploštělá. Nyní je rok a půl bez nich. Následoval náročný rok a půl, během kterého jezdila každý týden na chemoterapie. Vypadaly jí vlasy a přibrala okolo 30 kilo. Vzhledem k tomu, že v dané době se otevírala klinická studie podmíněná BRCA-pozitivitou, byly jí provedeny testy, které ukázaly, že se jedná o její případ. Petřin onkolog ji studii nabídl a ona souhlasila. Kombinovala tedy oba typy léčby – chemoterapii i klinickou studii. O žádné jiné alternativní léčbě nikdy neuvažovala, protože 100% věří svým ošetřujícím lékařům.

Ostatní pacientky by chtěla podpořit v tom, ať se nebojí ptát a zjišťovat si informace od svého lékaře nebo od jiných lékařů.

Audio a video