Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Alena
- Věk v době rozhovoru: 57 let
- Věk v době diagnostikování: 30 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní, doplňková
Textová verze
P: Šla jsem na vyšetření chromozomů, to bylo v pořádku. A to už bylo tak po, opravdu, šesti sedmi měsících tady těchto potíží. A jednu paní doktorku na tom pracovním lékařství, kde jsem také ležela, napadlo, aby mně vzali vzorek a poslali ho na infekční, jestli náhodou tam není něco. A na tom infekčním už dělali rozbor na borreliózu. To znamená – protilátky proti Borrelie burgdorferi. A tam jsem je měla teda vysoké. Takže to bylo vlastně jediné, co zjistili – že tady ty protilátky mám vysoké. A tak tady ty doktory napadlo: Co když to je lymeská borrelióza? Tenkrát to bylo ještě v počátcích, ta analýza, protože objevení borrelií se událo v 80. letech v Americe – a byl rok 92. Ale kity už existovaly. Sice antigeny byly americké, ale už zachycovaly některé ty protilátkové odezvy. Takže šla jsem tedy na infekční kliniku do nemocnice v krajském městě a dostala jsem třítýdenní pojídání antibiotik.
Další zkušenosti:
Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.
Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.
Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.
Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.
Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.
Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).
Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.
Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.
Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.
Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.
Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.
