Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Mária
- Věk v době rozhovoru: 28 let
- Věk v době diagnostikování: 25 let
- Absolvovaná léčba: alternativní antibiotická, alternativní, doplňková
Textová verze
P: Viacerí lekári mi otvorene povedali alebo aspoň naznačili, že som zdravá, že mi nič nie je a že sa nemôžem cítiť tak, ako hovorím. To vo mne vyvolalo pochybnosti o sebe samej a o vlastnom úsudku. Začala som si hovoriť, že toto je normálny život a iba ja som precitlivená, slabá a že nezvládam každodenný stres. Mám chorú dušu, iba si to namýšľam. Boli to naozaj mučivé myšlienky.
T: Jak jste s tím potom pracovala? Co Vás vždycky přimělo vrátit se k sobě? To musí být strašně snadné ztratit důvěru ve vlastní úsudek a nějak se do toho propadnout, že?
P: To je ťažká otázka. Neviem.
T: Takže jste to prostě tak nějak uhrávala, vlastně sledovala sama sebe a ty svoje příznaky?
P: Áno. Jedna z najhorších veci bola tá nevedomosť. Neistota a pochybnosti. Nie len, že som nemala stanovenú diagnózu, ale ani som nechápala, čo sa so mnou deje, prečo zrazu nedokážem ísť po schodoch, prečo odrazu nedokážem odpísať na mail. Neustále mi to vŕtalo v hlave. Rozmýšľala som, či to môže byť nereverzibilná, trvalá zmena alebo je to nejaká metabolická porucha. Snažila som sa s mojimi minimálnymi znalosťami medicíny sama prísť na to, čo to môže byť. V tej chvíli by som bola vďačná za akúkoľvek diagnózu. Pamätám si na jednu situáciu, kedy sme sa s mamou vracali od lekára, ktorý vylúčil, že by som mohla mať sklerózu multiplex. Mama mi vtedy povedala: „Mária, ja som strašne rada, že nemáš túto diagnózu, ty nie si rada?“. Ja som na ňu len nechápavo pozrela a povedala som: „Mami, ja plačem kvôli tomu, že ju nemám“
Další zkušenosti:
Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.
Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.
Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.
Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.
Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.
Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).
Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.
Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.
Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.
Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.
Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.
