Zpět na Stanovení diagnózyna téma

Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.


Aneta

  • Věk v době rozhovoru: 27 let
  • Věk v době diagnostikování: 20 a24 let (onemocněla LB 2x)
  • Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, alternativní antibiotická, doplňková
  • Zobrazit celý profil

Textová verze


P: Já jsem šla na hematologii, kam vlastně docházím kvůli jiným problémům, tam mi bylo teda doporučeno, abych si došla za obvodní lékařkou, aby mi udělala Western blot test. Takže jsem šla za svou novou, už novou, obvodní lékařkou, ta mi nasadila antidepresiva. A já jsem říkala, že ta antidepresiva nějak tak jako brát nechci, že si nemyslím, že to má… že to nemá nějakou příčinu. Protože jsem si říkala, že jsem byla celkem tvrďák, a jen tak, během půl roku, se vám obrátí život naruby. A je to z toho důvodu, že vám je dlouhodobě špatně a navštěvujete ty lékaře potom, i alergologie, imunologie a to všechno. A odcházíte s takovými zajímavými recepty, kdy si říkáte, jestli je to vůbec možné, aby vám dali takové věci na problémy, které máte.

T: Co třeba navrhovali? 

P: Já jsem třeba měla problém s tím, že jsem měla pocit, že mě někdo škrtí, že mi otéká jazyk a z toho vlastně… A do toho se přidaly hrozné závratě, které se v tom ataku zesílily, takže já odešla třeba s adrenalinovou injekcí a takové věci. A to jste vyšla z ordinace a fakt jste se sesypala jak šraňky, protože počítáte s tím, že jdete k doktorovi a že vám pomůžou, že vám poradí, že vám něco dají, že vám udělají nějaké testy. A ono se to prostě nedělo. A tam si myslím, že to bylo i z toho důvodu, že vidí mladou holku, která má nějaké nespecifické problémy, a už za tím nehledají třeba nějaké vážnější onemocnění nebo nějaké jiné onemocnění. Ale ten následek toho zalepí něčím, co vám dají na uklidnění.

Další zkušenosti:

Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.

Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.

Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.

Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.

Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.

Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.

Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).

Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.

Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.

Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.

Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.

Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.

Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.

Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.