Hledání informací o borrelióze způsobovalo Evě nejprve velký stres a měla obavu, že si jím spíš uškodí.
P: Ten začátek byl takový, že ten internet je tak strašně plný hysterických a překombinovaných a překroucených informací, že z toho jsem byla mnohem víc na nervy, protože jsem se v tom neuměla orientovat, v hromadách komentářů. A prostě vůbec abych našla něco, neuměla jsem se v tom orientovat, stresovalo mě to a strašilo mě to vlastně víc, než bych si zasloužila a přála v takové situaci. A nebylo tam něco takového, že byste si našla – pomáhá to, to a to, tomu se vyhněte. Vlastně potom, až třeba v říjnu, jsem byla schopná už se nějak dostat na odbornější texty, dokázala jsem vnímat video, už jsem byla schopná si ty informace trošku najít – co jíst, co nejíst, co je lepší vyřadit. Ten bezlepek, bez cukru a bez mléka, to mě napadlo samo, že to nemůže uškodit. Ale bylo to hlavně proto, že jsem nevěděla, jak si mám pomoct, co vlastně pro sebe můžu udělat. A takže internet – jako peklo, no.
Tomáš N. si na internetu vyhledával své zdravotní obtíže a přemýšlel, s jakým onemocněním by nejspíš mohly souviset.
Aneta se v době, kdy se jí začalo konečně dělat lépe, od sociálních sítí snažila držet dál. Párkrát týdně se tam ale podívala.
Podle Márie
by bylo nejlepší, kdyby nebylo třeba skupiny na sociálních sítích využívat, protože by byly kvalitní informace běžně dostupné u lékařů a jinde na internetu.
Márie
vysvětlovala, že informace o borrelióze jsou rozporuplné, protože kolem tohoto onemocnění přetrvává řada neshod i mezi lékaři.