Katka prodělala borreliózu už v dětství, během života se jí vracely různé zdravotní obtíže. Doktorů navštívila tolik, že si to ani skoro nepamatuje.
Katka
- Věk v době rozhovoru: 20 let
- Věk v době diagnostikování: 6 a 11 (onemocněla LB opakovaně)
- Absolvovaná léčba: Standardní antibiotická, alternativní, doplňková
Textová verze
P: A pak už se na to nabalovalo všechno možné, hlavně teda močák. Nebo močák… Já tomu říkám močák, ale úplně šílené problémy s tady tímhle. Je to teď už nějakých šest let, co s tím bojuju, a už za těch šest let jsem do sebe narvala ani nevím kolik antibiotik. Prostě každý měsíc jedny, dvoje antibiotika a tím je to vyřešené. Měla jsem problémy i se střevy, kdy jsem byla na dvou kolonoskopiích, byla jsem na cystoskopii. Většinou proběhlo všechno v pořádku, jakoby se to uzavřelo – nic. U toho močáku vždycky mě chytne takový jak palčivý zánět, je to úplně stejný příznak. Tak se mi na to dala ta antibiotika, tím se to jakoby uzavřelo. A doteď nevím, co se mnou je. To vždycky někdo si myslí, že to je, já nevím… že by to mohla být endometrióza, nebo jak se tomu říkalo. Tak mně na to dali prášky, ani to nikdo nepotvrdil, takže jsem brala nějaké hormonální prášky na to. Pak se zase řeklo, že to není tohle, že to může být něco jiného. A nakonec to dopadá tak, že mě posílají k psychologovi, a nikdo neví, co s tím. Teď teda momentálně jsem měla problémy zase, že se mně motala hlava, byla jsem unavená. Taková ta klasika. A pan doktor, on nevěděl, co s tím. Mě napadlo, že by to zase mohla vylézat ta borrelióza, tak jsem se ho na to zeptala. On mně na to udělal testy a samozřejmě se to zase potvrdilo. Takže vlastně na moje vyžádání se teprve na to zase dělaly testy. A teď teda momentálně poslední měsíc to je tak, že jsem měla takové stavy, kdy jsem neslezla z gauče, z postele. To jsem prostě jenom ležela, škubalo mi tělo, bylo mi zle, bolelo mě břicho, hlava, motala jsem se, úplně šílené stavy. Ale nejhorší na tom je, že když to řeknu doktorovi, tak mně dá, já nevím, prášky na bolest, prášky na deprese, na úzkosti a tím se to uzavře.
Já jsem zkoušela… Říkám, já jsem byla u tolika doktorů specialistů, že už si to ani skoro nepamatuju. Ale většinou ten závěr byl vždycky stejný: buď něco málo se našlo, nebo v podstatě nic. A když jsem se ptala, jestli to může být od té borreliózy, tak jsem od někoho slyšela: „No, možná jo, ale s tím nemám zkušenosti. Anebo naopak, vůbec ne.“ Že to je nesmysl, že tohle tam nemůže být. Ale pak zase, když si vyžádám… Teď to je 15 let, co mně poprvé zjistili tu borreliózu. V 15 letech já jsem si zase… Měla jsem ty problémy, tak jsem si vyžádala testy na tu borreliózu a zase byla pozitivní. Tak jak je to možné, to v tom těle musí být.
Další zkušenosti:
Obvodní doktorka Bedřichovi doporučila skvrnu po klíštěti sledovat a v případě jejího zvětšování si nechat předepsat antibiotika.
Katka prodělala borreliózu už v dětství, během života se jí vracely různé zdravotní obtíže. Doktorů navštívila tolik, že si to ani skoro nepamatuje.
Jiřině po diagnóze borreliózy předepsal praktický lékař postupně troje antibiotika. Problémy ale nezmizely úplně, proto zamířila na infektologii a neurologii.
Marcela dříve prodělala léčbu antibiotickými infuzemi. Po návratu příznaků už ale obdobnou léčbu nedostala, navíc se setkala s odmítnutím i u dalších specialistů.
Marcela poté, co jí standardní léčba antibiotiky pomohla, odjela do ciziny. Po nějaké době se ale příznaky vrátily a zhoršovaly. Přijela domů, aby se léčila. Po vyčerpání možností v rámci veřejného zdravotního systému zůstala už jen u soukromého lékaře.
Alena po absolvování několikáté antibiotické léčby zjistila, že se jí po dobrání léků vždy opět přitíží. Proto se rozhodla vyzkoušet alternativní medicínu.
Marek se po třech antibiotických kúrách rozhodl vyzkoušet čínskou medicínu.
Lada při hledání účinné léčby vyzkoušela i infuze vitamínu C.
Michal si pochvaloval setkání s infektologem, který se mu osobně věnoval, vysvětlil mu různá fakta o borrelióze a fungování imunitního systému, a tím ho zbavil obav.
Vojtěch pravidelně docházel na dialýzu, kde mu také diagnostikovali borreliózu. S přístupem doktorů byl spokojený, ačkoliv postrádal některé informace.
Lada se s borreliózou potýkala dlouhodobě a vyzkoušela standardní i alternativní léčbu antibiotiky a v určitém období se léčila v podstatě sama. Praktická lékařka jí v mnohém vycházela vstříc.
Michaela ani po užívání antibiotik necítila úlevu, krevní test navíc borreliózu nepotvrdil. Obíhala tedy různé další specialisty. Některé reakce lékařů pro ni byly velmi nepříjemné.
Jana během svého komplikovaného hledání úspěšné léčby několikrát navštívila i specializovanou infekční kliniku. Popsala nepříjemný zážitek během jedné z návštěv.
Pavel onemocněl borreliózou několikrát. Na základě informací z internetu i okolí pochyboval o tom, zda je nasazená antibiotická léčba dostačující.
Jaroslava po antibiotické léčbě předepsané revmatologem nevěděla, kam se obrátit.
Annu nejdřív doktorka přesvědčila, že flek na noze není borrelióza. Po zhoršování příznaků i po absolvování antibiotické léčby se obrátila na soukromého imunologa.
Peter podporoval myšlenku, aby lidé nespoléhali jen na doktory, ale byli více zodpovědní za své zdraví.
Jaroslavě po nasazení antibiotik lékařka doporučila objednání na infekčním oddělení. Tam ale byla dlouhá objednací lhůta.
