pal videa

<strong> Pan Zdeněk je se situací smířený, pomáhá mu také víra. Přeje si odejít bez bolesti a s pocitem, že byl pro ostatní užitečný. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Chcel som sa spýtať, ako si prajete usporiadať svoj ďalší život? Bez bolesti dožít. Bez bolesti dožít. Já mám 76 let. Svůj život považuju za naplněný, nic víc už tady užitečného nejsem schopen vykonat – takže respektovat dění života, jak jde v jednotlivých etapách. A pomáha Vám nejako viera? Máte nejaký druh viery? Ano. Akú vieru? Já jsem římský katolík. Rímsky katolík. A nejako Vám pomáha tá viera? Cítite pomoc? No, tak ubírám se v modlitbách, chodím do kostela pravidelně. Teď samozřejmě ne, ale chodím do kostela a připravuju se na ten závěrečný konec. A ako si to predstavujete, ten koniec? Kdybych zemřel a usnul. Teda kdybych usnul a s dobrou pověstí odešel. S dobrou povesťou? Na tom záleží, na povesti? Tak pověst je, že jsem tu nebyl nadarmo, že jsem pro společnost něco málo byl užitečný. A tak, vidíte, koľko ľudí Vás navštevuje, tak asi ste za sebou nechali stopu poriadnu. To je dobrý pocit, nie? Je.

Pan Zdeněk je se situací smířený, pomáhá mu také víra. Přeje si odejít bez bolesti a s pocitem, že byl pro ostatní užitečný.
Textový přepis rozhovoru: Chcel som sa spýtať, ako si prajete usporiadať svoj ďalší život? Bez bolesti dožít. Bez bolesti dožít. Já mám 76 let. Svůj život považuju za naplněný, nic víc už tady užitečného nejsem schopen vykonat – takže respektovat dění života, jak jde v jednotlivých etapách. A pomáha Vám nejako viera? Máte nejaký druh viery? Ano. Akú vieru? Já jsem římský katolík. Rímsky katolík. A nejako Vám pomáha tá viera? Cítite pomoc? No, tak ubírám se v modlitbách, chodím do kostela pravidelně. Teď samozřejmě ne, ale chodím do kostela a připravuju se na ten závěrečný konec. A ako si to predstavujete, ten koniec? Kdybych zemřel a usnul. Teda kdybych usnul a s dobrou pověstí odešel. S dobrou povesťou? Na tom záleží, na povesti? Tak pověst je, že jsem tu nebyl nadarmo, že jsem pro společnost něco málo byl užitečný. A tak, vidíte, koľko ľudí Vás navštevuje, tak asi ste za sebou nechali stopu poriadnu. To je dobrý pocit, nie? Je.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_09_pal18.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Pan Vladimír by si přál uspořádat archiv svých článků, předat vše důležité ženě a synovi a pokojně odejít. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Jak si přejete uspořádat svůj další život? No, tak dokončit jako teda…Tamhle mám asi sto listů popsaných, které musím seřadit, dát do určitých článků, které jsem publikoval u nás v xxxx deskách a tak dále. A ukončit to tak nějak. Nezapomenout na něco, co má mít pokračování. To znamená předat synovi a manželce, co jako jsem měl já, poradit jim v tom, co by potřebovali, nebo to, co by nevěděli, nebo na co by nestačili. No, a potom pokojně odejít.

Pan Vladimír by si přál uspořádat archiv svých článků, předat vše důležité ženě a synovi a pokojně odejít.
Textový přepis rozhovoru: Jak si přejete uspořádat svůj další život? No, tak dokončit jako teda…Tamhle mám asi sto listů popsaných, které musím seřadit, dát do určitých článků, které jsem publikoval u nás v xxxx deskách a tak dále. A ukončit to tak nějak. Nezapomenout na něco, co má mít pokračování. To znamená předat synovi a manželce, co jako jsem měl já, poradit jim v tom, co by potřebovali, nebo to, co by nevěděli, nebo na co by nestačili. No, a potom pokojně odejít.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_08_pal21.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Dita se obává závislosti na ostatních a toho, že by konec života prožila jen jako ležící. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Neděsí mě to, že umřu, ten okamžik, ale mám strach – nebo takové jako holčičkovské to je – z umírání xxx, asi jako každý z nás, si myslím, nechci být na plenách, na někom závislá. Tak vlastně bych tu chtěla ještě být, i třeba v hospicu teda, ale jako ve smyslu v tom činném, ne už prostě v tom ležícím. I když to možná jen shazuju, možná tam prožíváte věci, já to jenom nevím, mně to přijde, že takhle bych být nechtěla. Ale to je jenom moje nějaká představa něčeho, co vůbec neznám.

Paní Dita se obává závislosti na ostatních a toho, že by konec života prožila jen jako ležící.
Textový přepis rozhovoru: Neděsí mě to, že umřu, ten okamžik, ale mám strach – nebo takové jako holčičkovské to je – z umírání xxx, asi jako každý z nás, si myslím, nechci být na plenách, na někom závislá. Tak vlastně bych tu chtěla ještě být, i třeba v hospicu teda, ale jako ve smyslu v tom činném, ne už prostě v tom ležícím. I když to možná jen shazuju, možná tam prožíváte věci, já to jenom nevím, mně to přijde, že takhle bych být nechtěla. Ale to je jenom moje nějaká představa něčeho, co vůbec neznám.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_07_pal28.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Milada má obavy z bolestí, dala by přednost tomu, odejít dřív než trpět krutými bolestmi. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Co bych si nejvíc přála? Abych odešla ještě předtím, než přijdou ty velké bolesti – pokud přijdou, nebo jak to bude, já nevím. Ale to je jediné, z čeho mám, a myslím, nejenom já, ale lidé vůbec obavu, že… Protože, samozřejmě že se ty bolesti tišit dají, ale určitě to není tak, že by se tišily takovým způsobem, že by vůbec nebyly nebo tak. Takže to –i za cenu, že bych třeba odešla dřív – bych byla radši než procházet takovým tím nějakým krutým obdobím potom.

Paní Milada má obavy z bolestí, dala by přednost tomu, odejít dřív než trpět krutými bolestmi.
Textový přepis rozhovoru: Co bych si nejvíc přála? Abych odešla ještě předtím, než přijdou ty velké bolesti – pokud přijdou, nebo jak to bude, já nevím. Ale to je jediné, z čeho mám, a myslím, nejenom já, ale lidé vůbec obavu, že… Protože, samozřejmě že se ty bolesti tišit dají, ale určitě to není tak, že by se tišily takovým způsobem, že by vůbec nebyly nebo tak. Takže to –i za cenu, že bych třeba odešla dřív – bych byla radši než procházet takovým tím nějakým krutým obdobím potom.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_06_pal30.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Marie Anna preferuje zůstat doma, i když ji mrzí, že situace zatěžuje její tři dospělé děti.</strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Ako by ste si ešte chceli usporiadať život? Tak dožít, jak žiju. Jak dál? Co můžu já dál dělat? Jít do nemocnice někde a tu mě máte a lečte si mě, jak chcete, nebo co. To já bych nechtěla. Já raději budu doma. A vůbec, samozřejmě že mi je líto dětí, že to prožívají taky se mnou, ale já jim v té věci nemůžu nějak jinak pomoct. Musí, snášejí to se mnou, snaží se nepřipomínat mi to a tak.

Paní Marie Anna preferuje zůstat doma, i když ji mrzí, že situace zatěžuje její tři dospělé děti.
Textový přepis rozhovoru: Ako by ste si ešte chceli usporiadať život? Tak dožít, jak žiju. Jak dál? Co můžu já dál dělat? Jít do nemocnice někde a tu mě máte a lečte si mě, jak chcete, nebo co. To já bych nechtěla. Já raději budu doma. A vůbec, samozřejmě že mi je líto dětí, že to prožívají taky se mnou, ale já jim v té věci nemůžu nějak jinak pomoct. Musí, snášejí to se mnou, snaží se nepřipomínat mi to a tak.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_05_pal01.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Olga by si přála, aby na tom byla pořád tak jako dosud a její stav se nezhoršoval. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Ako si prajete usporiadať ďalší svoj život? Tak jak to jde pořád dál. Tak jak to jde, to bych byla spokojená. Tak jak to jde. Prostě je mi dobře teď, takže bych chtěla, kdyby to tak vydrželo. Abych nemusela volat to SOS, jak to říkám vždycky. Protože tam mám na tu sestřičku…A nevím, jestli by pan doktor přijel, ale asi jo. Ještě jsem to nepotřebovala. Oni chodili ze začátku dvakrát týdně, a teď už chodí jedenkrát týdně. V pátek, jsme se domluvili, to je akorát takový dobrý den, pak je sobota, neděla.

Paní Olga by si přála, aby na tom byla pořád tak jako dosud a její stav se nezhoršoval.
Textový přepis rozhovoru: Ako si prajete usporiadať ďalší svoj život? Tak jak to jde pořád dál. Tak jak to jde, to bych byla spokojená. Tak jak to jde. Prostě je mi dobře teď, takže bych chtěla, kdyby to tak vydrželo. Abych nemusela volat to SOS, jak to říkám vždycky. Protože tam mám na tu sestřičku…A nevím, jestli by pan doktor přijel, ale asi jo. Ještě jsem to nepotřebovala. Oni chodili ze začátku dvakrát týdně, a teď už chodí jedenkrát týdně. V pátek, jsme se domluvili, to je akorát takový dobrý den, pak je sobota, neděla.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_03_pal12.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Stav pana Jiřího se během pobytu v hospici zlepšil, doufá tedy, že by mohl strávit nějaký čas doma a na chatě s manželkou. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Teď jsem v takové té etapě, že…Protože tady to předjarní období nikomu obecně neprospívá. Tak si říkám, až se trošku zas ještě převalí to předjaří, tak že na nějakou dobu bych klidně mohl vegetovat doma s tím, že bych byl v pravidelném nebo nepravidelném styku tady s tím hospicem. Podle situace, tak bych to řekl. Teď momentálně si dělám naději, že v důsledku takového, bych řekl, pobytu tady, že jsem se tak nějak uklidnil, tak že bych možná to léto letos snesl třeba na chatě. Protože je jasné, že když jdete do lesa, tak se zabýváte jinými věcmi. A taková amatérská terapie, řekl bych, nemůže uškodit. Tak si dělám naději, že bych třeba přes to léto zas mohl xxxx. No, a pak je tady ještě velký problém s manželkou, protože ta je na tom skutečně taky špatně zdravotně. Tak člověk nemůže jednoznačně říct, jak to bude za týden, za měsíc. Ale v té naději takhle teďka žiju, že bychom ještě s manželkou ten rok na té chatě, nebo nějakým způsobem střídavě doma – na chatě byli. Pokud se nezvýší intenzita těch bolestí.

Stav pana Jiřího se během pobytu v hospici zlepšil, doufá tedy, že by mohl strávit nějaký čas doma a na chatě s manželkou.
Textový přepis rozhovoru: Teď jsem v takové té etapě, že…Protože tady to předjarní období nikomu obecně neprospívá. Tak si říkám, až se trošku zas ještě převalí to předjaří, tak že na nějakou dobu bych klidně mohl vegetovat doma s tím, že bych byl v pravidelném nebo nepravidelném styku tady s tím hospicem. Podle situace, tak bych to řekl. Teď momentálně si dělám naději, že v důsledku takového, bych řekl, pobytu tady, že jsem se tak nějak uklidnil, tak že bych možná to léto letos snesl třeba na chatě. Protože je jasné, že když jdete do lesa, tak se zabýváte jinými věcmi. A taková amatérská terapie, řekl bych, nemůže uškodit. Tak si dělám naději, že bych třeba přes to léto zas mohl xxxx. No, a pak je tady ještě velký problém s manželkou, protože ta je na tom skutečně taky špatně zdravotně. Tak člověk nemůže jednoznačně říct, jak to bude za týden, za měsíc. Ale v té naději takhle teďka žiju, že bychom ještě s manželkou ten rok na té chatě, nebo nějakým způsobem střídavě doma – na chatě byli. Pokud se nezvýší intenzita těch bolestí.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_07_01_01_pal33.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Jana věděla, že jí klasická medicína nedokáže pomoci, vyzkoušela tedy různé metody alternativní léčby, ale bez výsledku.</strong> <br> Textový přepis rozhovoru: A napadlo mi, že napríklad aj v tej akupunktúre, tam sú zas iné špičky, tak či tam si nehľadala. Hledala. Hledala. I ta vyučující, co mě měla, tak do mě bodala jehly. Jenomže ono se nic nehýbalo. Nic se nedělo vlastně. A co ještě jsem zkoušela? Dělala jsem si urinoterapii, pila jsem moč, to jsem se musela hodně překonávat. Vyzkoušelajsem z té alternativní medicíny mi připadá toho hodně. Já si časem ještě vzpomenu na něco dalšího, ale připadá mi, že jsem projela prostě všechno, co se tady nabízelo. A nič z toho nijak nepomohlo. Byla jsem pročištěná, měla jsem hezkou pleť, zhubla jsem… (…) Kamarádi se mi taky snažili někoho najít, takže našli úžasnou léčitelku, ta na mě přikládala ruce, ta mi posílala i na dálku tu energii, ale… nic se nehýbalo.

Paní Jana věděla, že jí klasická medicína nedokáže pomoci, vyzkoušela tedy různé metody alternativní léčby, ale bez výsledku.
Textový přepis rozhovoru: A napadlo mi, že napríklad aj v tej akupunktúre, tam sú zas iné špičky, tak či tam si nehľadala. Hledala. Hledala. I ta vyučující, co mě měla, tak do mě bodala jehly. Jenomže ono se nic nehýbalo. Nic se nedělo vlastně. A co ještě jsem zkoušela? Dělala jsem si urinoterapii, pila jsem moč, to jsem se musela hodně překonávat. Vyzkoušelajsem z té alternativní medicíny mi připadá toho hodně. Já si časem ještě vzpomenu na něco dalšího, ale připadá mi, že jsem projela prostě všechno, co se tady nabízelo. A nič z toho nijak nepomohlo. Byla jsem pročištěná, měla jsem hezkou pleť, zhubla jsem… (…) Kamarádi se mi taky snažili někoho najít, takže našli úžasnou léčitelku, ta na mě přikládala ruce, ta mi posílala i na dálku tu energii, ale… nic se nehýbalo.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_03_04_pal03.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Hana zkoušela bylinkové čaje a šťávy. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: A vy jste říkala, že jste zkoušela různé čaje a takové věci. Různě jste si hledala nějaké jiné způsoby, jak se léčit. Nebo někdo vám radil? Já sem si koupila Marii Treben, ona byla léčitelka, pěstovala bylinky a radila lidem. Ale ne, že by se s nimi stýkala, ani jí nesměli psát domů, žádné takové. Ona třeba někam přišla a lidi jí řekli, že mají ty a ty problémy, tak ona jim poradila, co mají brát na to. Takže od ní jste si přečetla knížku? No, a tam v té knize je psané, co pomáhá na játra, na rakovinu jater, na xxx, na všechno. Tak podle ní jsem pila ty čaje – tam se pije i pampeliškový čaj z kořene pampelišky a různé čaje jsem pila ještě. Od mého kamaráda děda byl taky bylinkář, tak od něho jsem už vypila 5 čajů. Já říkám, už těch čajů mám plné zuby. A potom jsem vyčetla, že je dobré dělat si šťávy ze zeleniny, tak jsem si koupila tady ten přístroj a vypila snad 30 xxx pampelišky – to se mlelo celé, i s květy jsem to tam naházela a normálně jsem to projela a měla jsem. A děcka: „Babi, já to ochutnám, já to ochutnám.“ A já říkám: „Jo, ochutnejte to.“ A oni: „Fuj, to je hořké.“ A já říkám: „To si nesmíš tak brát. Musíš si říct, že je to dobré, pomůže mně to.“ A to byla jenom ta pampeliška, nebo jste to dávala dohromady s něčím sladším? No, dávala s mrkví, s mrkví, s červenou řepou, podle toho, co jsem měla.

Paní Hana zkoušela bylinkové čaje a šťávy.
Textový přepis rozhovoru: A vy jste říkala, že jste zkoušela různé čaje a takové věci. Různě jste si hledala nějaké jiné způsoby, jak se léčit. Nebo někdo vám radil? Já sem si koupila Marii Treben, ona byla léčitelka, pěstovala bylinky a radila lidem. Ale ne, že by se s nimi stýkala, ani jí nesměli psát domů, žádné takové. Ona třeba někam přišla a lidi jí řekli, že mají ty a ty problémy, tak ona jim poradila, co mají brát na to. Takže od ní jste si přečetla knížku? No, a tam v té knize je psané, co pomáhá na játra, na rakovinu jater, na xxx, na všechno. Tak podle ní jsem pila ty čaje – tam se pije i pampeliškový čaj z kořene pampelišky a různé čaje jsem pila ještě. Od mého kamaráda děda byl taky bylinkář, tak od něho jsem už vypila 5 čajů. Já říkám, už těch čajů mám plné zuby. A potom jsem vyčetla, že je dobré dělat si šťávy ze zeleniny, tak jsem si koupila tady ten přístroj a vypila snad 30 xxx pampelišky – to se mlelo celé, i s květy jsem to tam naházela a normálně jsem to projela a měla jsem. A děcka: „Babi, já to ochutnám, já to ochutnám.“ A já říkám: „Jo, ochutnejte to.“ A oni: „Fuj, to je hořké.“ A já říkám: „To si nesmíš tak brát. Musíš si říct, že je to dobré, pomůže mně to.“ A to byla jenom ta pampeliška, nebo jste to dávala dohromady s něčím sladším? No, dávala s mrkví, s mrkví, s červenou řepou, podle toho, co jsem měla.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_03_03_pal31.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Jarmila říká, že si každý musí najít způsob léčby, který mu vyhovuje. Snaží se být v boji s nemocí aktivní a už vyzkoušela mnoho forem alternativní medicíny, půsty, čínskou medicínu, léčbu konopím, zeleninové šťávy atd. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Musíte si najít, co vám sedí, co vám nesedí, co brát, co nebrat. Strašně moc je dobré, jak je brokolice, zelí…Jak se jim říká, těm potravinám? Zelí, brokolice, kapusta. Košťáloviny, ty jsou hodně protirakovinové. Takže já jsem si hodně odšťavovala, třeba celou brokolici, celé zelí, celou kapustu jsem si odšťavila a vypila. Jenomže právě, teď jsem nedělala nic a hned se mi to tak rozjelo. Já jsem to držela furt na uzdě. Furt říkala paní doktorka:„No vy, té rakovině se v tom vašem těle nedaří, je vidět, že jí děláte takové prostředí.“Když jsem polevila,hned… Tak teďka znovu se vracím. Začala jsem to konopí a tak před týdnem jsem pocítila, že znovu začnu ty šťávy – protože už jsem je nemohla ani vidět. Tak jsem znovu začala pomaličku si dělat šťávy. V malém, ale dělám. A to jsem chtěla říct, jak si musí každý najít ten svůj recept, tak já jsem tam na to našla krásné podobenství, v Bibli, jak Ježíš chodil a uzdravoval, tak prostě uzdravil jednoho takhle, že nebyl taky jednotný. (…) A jak jinak teda přemýšlíte, co bude dál a jak se to dál bude vyvíjet? Nevím, no. Mám naději, že to je na dobré cestě, samozřejmě. Jenom nevím, jestli to někdy úplně vyléčím, jestli to nebude jenom o prodlužování a prostě dříve nebo později stejně zemřu.Anebo je to na cestě, že bych to konečně mohla…Protože už bych to fakt chtěla zlomit, protože už toho mám plné zuby za ty 3 a půl roku, furt něco užívat, zapíjet, mazat, tohleto tak. Protože já se ještě mažu tím konopím z obou stran, vaporizuju, čípky beru, kapky beru, kapsle beru, takže já to ze sebe rvu všemi možnými… Už moc těch…Ještě nějaké to ememes, toje nějaký čistič bazénů, to je vlastně chema. Pak ještě že urinoterapie, to teda nedokázala jsem najít zatím odvahu. No, prostě moc toho už nemám.

Paní Jarmila říká, že si každý musí najít způsob léčby, který mu vyhovuje. Snaží se být v boji s nemocí aktivní a už vyzkoušela mnoho forem alternativní medicíny, půsty, čínskou medicínu, léčbu konopím, zeleninové šťávy atd.
Textový přepis rozhovoru: Musíte si najít, co vám sedí, co vám nesedí, co brát, co nebrat. Strašně moc je dobré, jak je brokolice, zelí…Jak se jim říká, těm potravinám? Zelí, brokolice, kapusta. Košťáloviny, ty jsou hodně protirakovinové. Takže já jsem si hodně odšťavovala, třeba celou brokolici, celé zelí, celou kapustu jsem si odšťavila a vypila. Jenomže právě, teď jsem nedělala nic a hned se mi to tak rozjelo. Já jsem to držela furt na uzdě. Furt říkala paní doktorka:„No vy, té rakovině se v tom vašem těle nedaří, je vidět, že jí děláte takové prostředí.“Když jsem polevila,hned… Tak teďka znovu se vracím. Začala jsem to konopí a tak před týdnem jsem pocítila, že znovu začnu ty šťávy – protože už jsem je nemohla ani vidět. Tak jsem znovu začala pomaličku si dělat šťávy. V malém, ale dělám. A to jsem chtěla říct, jak si musí každý najít ten svůj recept, tak já jsem tam na to našla krásné podobenství, v Bibli, jak Ježíš chodil a uzdravoval, tak prostě uzdravil jednoho takhle, že nebyl taky jednotný. (…) A jak jinak teda přemýšlíte, co bude dál a jak se to dál bude vyvíjet? Nevím, no. Mám naději, že to je na dobré cestě, samozřejmě. Jenom nevím, jestli to někdy úplně vyléčím, jestli to nebude jenom o prodlužování a prostě dříve nebo později stejně zemřu.Anebo je to na cestě, že bych to konečně mohla…Protože už bych to fakt chtěla zlomit, protože už toho mám plné zuby za ty 3 a půl roku, furt něco užívat, zapíjet, mazat, tohleto tak. Protože já se ještě mažu tím konopím z obou stran, vaporizuju, čípky beru, kapky beru, kapsle beru, takže já to ze sebe rvu všemi možnými… Už moc těch…Ještě nějaké to ememes, toje nějaký čistič bazénů, to je vlastně chema. Pak ještě že urinoterapie, to teda nedokázala jsem najít zatím odvahu. No, prostě moc toho už nemám.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_03_02_pal38.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Olga začala brát doplňky stravy, které si sama koupila, ale po konzultaci se svým lékařem se rozhodla, že se bude řídit jeho doporučením a bude brát jen to, co jí předepíše on. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: A chceli ste nejakú liečbu zmeniť alebo opustiť? To nešlo. Pan doktor řekl, že to tak…Já jsem mu dala plnou důvěru, nic jsem nechtěla, nechala jsem to na něm všecko. Vám říkám, jsem si koupila ty xxx– mně to dcera objednala až z Prahy. Mi to přišlo z Prahy, ale já jsem…Protože pan doktor neměl rád, když se něco bere za zády. Tak já jsem to s ním probrala, ale on řekl, že když tomu věřím, tak věřím, ale že zázraky…Tak já jsem to nechalana něm všechno. Ze začátku jsem brala pár, ale pak jsem si říkala:nebudu mu to nijak kazit, co kdyby se něco stalo a litovala bych. Tak jsem to nechala.

Paní Olga začala brát doplňky stravy, které si sama koupila, ale po konzultaci se svým lékařem se rozhodla, že se bude řídit jeho doporučením a bude brát jen to, co jí předepíše on.
Textový přepis rozhovoru: A chceli ste nejakú liečbu zmeniť alebo opustiť? To nešlo. Pan doktor řekl, že to tak…Já jsem mu dala plnou důvěru, nic jsem nechtěla, nechala jsem to na něm všecko. Vám říkám, jsem si koupila ty xxx– mně to dcera objednala až z Prahy. Mi to přišlo z Prahy, ale já jsem…Protože pan doktor neměl rád, když se něco bere za zády. Tak já jsem to s ním probrala, ale on řekl, že když tomu věřím, tak věřím, ale že zázraky…Tak já jsem to nechalana něm všechno. Ze začátku jsem brala pár, ale pak jsem si říkala:nebudu mu to nijak kazit, co kdyby se něco stalo a litovala bych. Tak jsem to nechala.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_03_01_pal12.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Pan Vraťo je sice pokřtěný a měl i svatbu v kostele, ale víra pro něj není důležitá a v nemoci mu nepomáhá. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Třeba vím, že ještě bych měl na svoje rodiče spoustu otázek, a už jim je nepoložím. A chcem sa spýtať, máte nejaký druh viery, máte nejakú vieru? Ne. Vy ste neveriaci. Byl jsem původně katolík, ale neoslovilo mě to. Ste pokrstený, alebo nie ste? Jsem pokřtěný, mám všechny ty procedury včetně biřmování, ale za život mi to moc neto… Jsem i oddaný v kostele, i děti jsou pokřtěné, ale to bylo víceméně po vůli prarodičů. Áno. A v tej chorobe Vám pomáha nejaký druh viery v niečo? Ne, ne. Ne, nič. Ne. A aké hodnoty vnímate, že sú najdôležitejšie? Tak mezilidské vztahy.

Pan Vraťo je sice pokřtěný a měl i svatbu v kostele, ale víra pro něj není důležitá a v nemoci mu nepomáhá.
Textový přepis rozhovoru: Třeba vím, že ještě bych měl na svoje rodiče spoustu otázek, a už jim je nepoložím. A chcem sa spýtať, máte nejaký druh viery, máte nejakú vieru? Ne. Vy ste neveriaci. Byl jsem původně katolík, ale neoslovilo mě to. Ste pokrstený, alebo nie ste? Jsem pokřtěný, mám všechny ty procedury včetně biřmování, ale za život mi to moc neto… Jsem i oddaný v kostele, i děti jsou pokřtěné, ale to bylo víceméně po vůli prarodičů. Áno. A v tej chorobe Vám pomáha nejaký druh viery v niečo? Ne, ne. Ne, nič. Ne. A aké hodnoty vnímate, že sú najdôležitejšie? Tak mezilidské vztahy.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/PAL_06_02_17_pal19.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Pan Jaromír říká, že nevěří v Boha, ale v osud, který podle něj rozhodne o tom, jak jeho nemoc dopadne. V životě je podle něj důležitá rodina, kamarádi, a také peníze. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Áno. Dobré. Chcem sa spýtať, či máte nejakú vieru. V Boha nevěřím. xxxx Ne. Věřím v sebe. Věřil jsem v to, co dělám, že to dělám dobře. V takové věci. V Boha ne. A čo to je, aké hodnoty sú najdôležitejšie? Tak moje rodina, kterou ještě mám, asi bych tohle dal na první místo. A moji kamarádi, protožekdyž člověk takto dopadne, tak opravdu pozná, kdo je kamarád a kamarádka a kdo není. To bych asi tak dal. A samozřejmě bez peněz se člověk neobejde. Bez nich se neobejdete. Aké pocity prežívate? To těžko říct,jaké…. Skúste mi povedať. To ani pojmenovat nejde. Ani úzkost, ani nic prostě. Jsem smířen s tím, že nějak to dopadnout musí. Jak to dopadne, tak to rozhodne osud. Věřím v osud, nevěřím v Boha, ale to se tam utvoří a dopadne. To, co mám dělat.

Pan Jaromír říká, že nevěří v Boha, ale v osud, který podle něj rozhodne o tom, jak jeho nemoc dopadne. V životě je podle něj důležitá rodina, kamarádi, a také peníze.
Textový přepis rozhovoru: Áno. Dobré. Chcem sa spýtať, či máte nejakú vieru. V Boha nevěřím. xxxx Ne. Věřím v sebe. Věřil jsem v to, co dělám, že to dělám dobře. V takové věci. V Boha ne. A čo to je, aké hodnoty sú najdôležitejšie? Tak moje rodina, kterou ještě mám, asi bych tohle dal na první místo. A moji kamarádi, protožekdyž člověk takto dopadne, tak opravdu pozná, kdo je kamarád a kamarádka a kdo není. To bych asi tak dal. A samozřejmě bez peněz se člověk neobejde. Bez nich se neobejdete. Aké pocity prežívate? To těžko říct,jaké…. Skúste mi povedať. To ani pojmenovat nejde. Ani úzkost, ani nic prostě. Jsem smířen s tím, že nějak to dopadnout musí. Jak to dopadne, tak to rozhodne osud. Věřím v osud, nevěřím v Boha, ale to se tam utvoří a dopadne. To, co mám dělat.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/PAL_06_02_16_pal16.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Václavka sebe samotnou označuje jako bez vyznání, vidí ale na příkladech ve svém okolí, že víra dokáže konec života významně ulehčit. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Každý na to má jiný názor a každý k tomu přistupuje jinak. Je fakt jeden, že já jsem bez vyznání, a když vidím tady kolem sebe ty maminky, ty babičky, tak ty, které silně věří, jsou na tom v těch posledních dnech života líp, protože v něco věří a čekají něco. „Víte, paní xxxx, já jsem tak zvědavá, jaké to v tom nebíčku bude. Já každý den udělám nějaký dobrý skutek, abych se tam dostala. No, uvidíme, jaké to bude.“ Takže taková pro ně je tam perspektiva jasná, a kdežto pro vás ta perspektiva jasná není. Ale tak, no. Takže víra to ulehčuje, říkáte? Ulehčuje. Opravdu. Já jsem nikdy nebyla v nějak zvlášť dobrých kontaktech s církví, tak vidím, že skutečně v tomto směru pomáhá lidem hodně.

Paní Václavka sebe samotnou označuje jako bez vyznání, vidí ale na příkladech ve svém okolí, že víra dokáže konec života významně ulehčit.
Textový přepis rozhovoru: Každý na to má jiný názor a každý k tomu přistupuje jinak. Je fakt jeden, že já jsem bez vyznání, a když vidím tady kolem sebe ty maminky, ty babičky, tak ty, které silně věří, jsou na tom v těch posledních dnech života líp, protože v něco věří a čekají něco. „Víte, paní xxxx, já jsem tak zvědavá, jaké to v tom nebíčku bude. Já každý den udělám nějaký dobrý skutek, abych se tam dostala. No, uvidíme, jaké to bude.“ Takže taková pro ně je tam perspektiva jasná, a kdežto pro vás ta perspektiva jasná není. Ale tak, no. Takže víra to ulehčuje, říkáte? Ulehčuje. Opravdu. Já jsem nikdy nebyla v nějak zvlášť dobrých kontaktech s církví, tak vidím, že skutečně v tomto směru pomáhá lidem hodně.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_02_15_pal32.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Jana se díky nemoci a svým věřícím přátelům začala více zajímat o svatá místa a účastnit se křesťanských setkání.</strong> <br> Textový přepis rozhovoru: No, a to jsem začala objíždět nějaká svatá místa, jenom tady v Čechách a na Moravě, do Lurd a někam, to jsme se už nedostali. Měla jsem věřící přátele a ti mne vozili s sebou na různá setkání křesťanská. Bylo toho dost. Ale myslím si, že kdybych nestonala, tak že bych se po žádných těch cestách nepustila. Že opravdu je to cesta, kterou si mě ten Bůh přitahuje k sobě. A už se na něj ani nezlobím. Jenom vím, že jsem tak pyšná a tvrdohlavá, že kdyby to nebylo zařízeno tímhle způsobem, tak se nehnu. Dá sa z toho… Mne teraz tak preblesklo hlavou, že možno toto je jedna vec, ktorú ti tá choroba dala? Tá cesta k Bohu. To stoprocentně.

Paní Jana se díky nemoci a svým věřícím přátelům začala více zajímat o svatá místa a účastnit se křesťanských setkání.
Textový přepis rozhovoru: No, a to jsem začala objíždět nějaká svatá místa, jenom tady v Čechách a na Moravě, do Lurd a někam, to jsme se už nedostali. Měla jsem věřící přátele a ti mne vozili s sebou na různá setkání křesťanská. Bylo toho dost. Ale myslím si, že kdybych nestonala, tak že bych se po žádných těch cestách nepustila. Že opravdu je to cesta, kterou si mě ten Bůh přitahuje k sobě. A už se na něj ani nezlobím. Jenom vím, že jsem tak pyšná a tvrdohlavá, že kdyby to nebylo zařízeno tímhle způsobem, tak se nehnu. Dá sa z toho… Mne teraz tak preblesklo hlavou, že možno toto je jedna vec, ktorú ti tá choroba dala? Tá cesta k Bohu. To stoprocentně.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_02_14_pal03.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Dana do kostela nechodí, ale každý večer se modlí a říká, že v ní „něco“ věřícího je. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: A oblast duchovní…podpory? Tak já nevím, až jak daleko s tím duchovnem jsem. Modlím se, každý večer se modlím, večer, když se vzbudím, nemůžu spát, tak se taky modlím. Vzpomínám si, jak nám babička říkala, když jsme byli děti: když nemůžete v noci spát, tak se modlete. Tak teď na stará kolena se modlím, každý večer. Ptala jsem se xxxx, jestli se modlím dobře, jestli to tak je – protože už ty modlitby neznám, nejsem žádný takový, že bych chodila do kostela, to ne, ale přece trochu věřím, něco ve mně věřícího je. A tak ukončím ten den, že se prostě pomodlím a poděkuju, zas že jeden ten den uplynul a dobře.

Paní Dana do kostela nechodí, ale každý večer se modlí a říká, že v ní „něco“ věřícího je.
Textový přepis rozhovoru: A oblast duchovní…podpory? Tak já nevím, až jak daleko s tím duchovnem jsem. Modlím se, každý večer se modlím, večer, když se vzbudím, nemůžu spát, tak se taky modlím. Vzpomínám si, jak nám babička říkala, když jsme byli děti: když nemůžete v noci spát, tak se modlete. Tak teď na stará kolena se modlím, každý večer. Ptala jsem se xxxx, jestli se modlím dobře, jestli to tak je – protože už ty modlitby neznám, nejsem žádný takový, že bych chodila do kostela, to ne, ale přece trochu věřím, něco ve mně věřícího je. A tak ukončím ten den, že se prostě pomodlím a poděkuju, zas že jeden ten den uplynul a dobře.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/PAL_06_02_13_pal10.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Helena popisuje bilancování jako nevyhnutelnou součást životní etapy, kterou prožívá. Dochází k tomu, že vědomě nikdy nikomu neublížila. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Je něco co bychom měli říct, co by mělo zaznít, když se někdo ptá, na to, jak člověk prožívá tohle období v životě? Co z toho člověk prožívá? No prožívá, v duchu si říkám, zrovna co se týče toho náboženství… Ublížila jsem někomu snad někdy vědomě? Neublížila. Udělala jsem něco z …, ošidila jsem, no prostě náboženství. Od pátého, nic takového jsem neudělala, ani jednou, tudíž… Takže bilancujete? (…) Jistě, jistě. Jak jsem žila, co jsem udělala, co jsem mohla udělat líp. Nějaký kopanec jsem udělala, když tak, ale nevědomky nebo nechtíc, ale vědomě nikdy ne. Tak si myslím, no tak proč by měl zrovna zatracovat zrovna mě, že nechodím, ten pán Bůh, že nechodím každý týden do kostela. A lump tam chodí, zaplatí si, no dá dobrý odpustky, co si budeme povídat.

Paní Helena popisuje bilancování jako nevyhnutelnou součást životní etapy, kterou prožívá. Dochází k tomu, že vědomě nikdy nikomu neublížila.
Textový přepis rozhovoru: Je něco co bychom měli říct, co by mělo zaznít, když se někdo ptá, na to, jak člověk prožívá tohle období v životě? Co z toho člověk prožívá? No prožívá, v duchu si říkám, zrovna co se týče toho náboženství… Ublížila jsem někomu snad někdy vědomě? Neublížila. Udělala jsem něco z …, ošidila jsem, no prostě náboženství. Od pátého, nic takového jsem neudělala, ani jednou, tudíž… Takže bilancujete? (…) Jistě, jistě. Jak jsem žila, co jsem udělala, co jsem mohla udělat líp. Nějaký kopanec jsem udělala, když tak, ale nevědomky nebo nechtíc, ale vědomě nikdy ne. Tak si myslím, no tak proč by měl zrovna zatracovat zrovna mě, že nechodím, ten pán Bůh, že nechodím každý týden do kostela. A lump tam chodí, zaplatí si, no dá dobrý odpustky, co si budeme povídat.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/PAL_06_02_12_pal35.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Helena se označuje za „vlažnou katoličku“. Víru nepovažuje za významnou podporu, není si jistá tím, co po smrti přijde. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: A je ta víra pro vás teď nějaká podpora? Nebo důležitá? Ne, pro mě ne. Já si leccos obracím podle svého, protovím, že je to útěcha pro toho, kdo ji potřebuje, ale já ji nepotřebuju, protože já vím své. A abych si namlouvala, že mě tam čeká něco lepšího… Já nevím, co mě tam čeká. A ráda bych věřila, bylo by to pro mě taky daleko hezčí, kdybych si mohla myslet, že mě tam čeká něco hezčího, ale na druhou stranu v tomhletom směru váhám. Říkávám, že se nechám překvapit.

Paní Helena se označuje za „vlažnou katoličku“. Víru nepovažuje za významnou podporu, není si jistá tím, co po smrti přijde.
Textový přepis rozhovoru: A je ta víra pro vás teď nějaká podpora? Nebo důležitá? Ne, pro mě ne. Já si leccos obracím podle svého, protovím, že je to útěcha pro toho, kdo ji potřebuje, ale já ji nepotřebuju, protože já vím své. A abych si namlouvala, že mě tam čeká něco lepšího… Já nevím, co mě tam čeká. A ráda bych věřila, bylo by to pro mě taky daleko hezčí, kdybych si mohla myslet, že mě tam čeká něco hezčího, ale na druhou stranu v tomhletom směru váhám. Říkávám, že se nechám překvapit.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_02_11_pal35.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Olga se nepovažuje za věřící, ale účastní se katolických obřadů a slavností a čerpá z nich sílu. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: Pomáha Vám nejaký druh viery, náboženskej, filozofickej? Nejsem tak věřící, ale chodím do kostela. Chodím na mši, chodím. Teď dneska třeba dokonce mě zaveze dcera. Už jsem začala i chodit na tu zákristii –víte, tam je taková mše pro pár lidi, to je od půl osmé. A tam dost, si myslím, se prostě ty myšlenky…tak nějak se to srovná. Patnáct šestnáct lidí tam je, ono to tam není takové velké. Takže tam jsem začala chodit. Teprve tam jdu podruhé, ale protože poprvnímě pan farář pozval, ať tam přijdu, že je to takové jiné, a fakt jsem tam spokojená. No, jinak v neděli na mši, tam je to… Ale nejsem zas nějak tak moc, víte, že bych to úplně, ale chodím prostě.On pěkně káže, my máme Poláka, pana otce Darka, on je fakt velice příjemný pan farář a mají ho tady moc rádi. Teď tady právě máme tu Slezskou lilii, to je snad ten náboženský… Víte, to jezdí třeba z ciziny a ty náboženské písničky zpívají, my máme to sobota, neděle. Byla tu i vloni Bittová, takže je to velice krásné, děti z Polska zpívají, moc hezké to je.Vloni jsem tam nebyla, ale předloni jsem byla.Adokonce tu je vždycky nějaký ten cizí farář z nějaké té ciziny. A on mluví. Taky má proslov, bylo to moc pěkné.

Paní Olga se nepovažuje za věřící, ale účastní se katolických obřadů a slavností a čerpá z nich sílu.
Textový přepis rozhovoru: Pomáha Vám nejaký druh viery, náboženskej, filozofickej? Nejsem tak věřící, ale chodím do kostela. Chodím na mši, chodím. Teď dneska třeba dokonce mě zaveze dcera. Už jsem začala i chodit na tu zákristii –víte, tam je taková mše pro pár lidi, to je od půl osmé. A tam dost, si myslím, se prostě ty myšlenky…tak nějak se to srovná. Patnáct šestnáct lidí tam je, ono to tam není takové velké. Takže tam jsem začala chodit. Teprve tam jdu podruhé, ale protože poprvnímě pan farář pozval, ať tam přijdu, že je to takové jiné, a fakt jsem tam spokojená. No, jinak v neděli na mši, tam je to… Ale nejsem zas nějak tak moc, víte, že bych to úplně, ale chodím prostě.On pěkně káže, my máme Poláka, pana otce Darka, on je fakt velice příjemný pan farář a mají ho tady moc rádi. Teď tady právě máme tu Slezskou lilii, to je snad ten náboženský… Víte, to jezdí třeba z ciziny a ty náboženské písničky zpívají, my máme to sobota, neděle. Byla tu i vloni Bittová, takže je to velice krásné, děti z Polska zpívají, moc hezké to je.Vloni jsem tam nebyla, ale předloni jsem byla.Adokonce tu je vždycky nějaký ten cizí farář z nějaké té ciziny. A on mluví. Taky má proslov, bylo to moc pěkné.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_02_10_pal12.mp4

Pokračovat ve čtení

<strong> Paní Dáša je katolička, víra jí ale nepomáhá. </strong> <br> Textový přepis rozhovoru: A pomáha Vám nejaký druh viery, alebo máte, ste veriaca? Já jsem katolička, pokřtěná. Pokrstená. I děti mám pokřtěné, všecko. A do kostola ste chodili? Chodili, jako děti jsme chodili. No, ale tady nebylo, tajně akreditace, tak to bylo zakázané. Ale teď je nás xxxx. I v kostele. Jo. xxxx. A viera vám nepomáha v tom? Víra vám nepomůže. To je všecko osud.

Paní Dáša je katolička, víra jí ale nepomáhá.
Textový přepis rozhovoru: A pomáha Vám nejaký druh viery, alebo máte, ste veriaca? Já jsem katolička, pokřtěná. Pokrstená. I děti mám pokřtěné, všecko. A do kostola ste chodili? Chodili, jako děti jsme chodili. No, ale tady nebylo, tajně akreditace, tak to bylo zakázané. Ale teď je nás xxxx. I v kostele. Jo. xxxx. A viera vám nepomáha v tom? Víra vám nepomůže. To je všecko osud.

4. 08. 2019

https://hovoryozdravi.cz/wp-content/uploads/2019/08/pal_06_02_09_pal13.mp4

Pokračovat ve čtení

Novinky

Copyright © Hovory o zdraví 2014 - 2026, všechna práva vyhrazena.     |       Webdesign studiolkm.cz