Katka
- Věk v době rozhovoru: 45 let (Katka), 14 let (syn)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 20 měsících
- Sluchová ztráta dítěte: úplná
- Kompenzační pomůcka: kochleární implantát
Katka je maminka tří dětí, z nichž nejmladší je syn, kterému v jeho dvaceti měsících diagnostikovali lékaři oboustrannou hluchotu.
Pravděpodobnou příčinou byl předcházející zánět středního ucha se sekundární pneumokokovou meningitidou.
V současné době má syn kochleární implantát. Chodí na běžnou základní školu, kde má přiděleného asistenta pedagoga.
Katčin příběh
Katka je povoláním učitelka, má tři děti. Nejmladší syn si ve dvaceti měsících stěžoval na bolest ucha. Měl teplotu, rodiče proto nečekali a jeli na pohotovost. Lékaři konstatovali zánět, doporučili pro syna klidový režim a poslali je domů. Synovi se přitížilo a začal zvracet, opět jeli na pohotovost. Syn měl zánět středního ucha, lékař provedl paracentézu (propíchnutí ušního bubínku) a poslal pacienta domů. Synovi horečky neustupovaly a nedařilo se je srazit. Katka si všimla, že dítěti tuhne šíje, když mu zvedá hlavu k pití. Vzhledem k tomu, že starší syn měl zánět mozkových blan, při kterém měl také tuhnutí šíje, neváhala a jeli na pohotovost. Lékaři tento pohled maminky nepřijímali, ovšem během návštěvy syn přestal mluvit. Rodiče poté čekali na různá vyšetření. Syn byl převezen do Ostravy, kde musel znovu podstoupit všechna vyšetření, což bralo další čas a jeho stav se stále zhoršoval. Prodělal operativní zákrok, byl v umělém spánku, otékal mu mozek. Napřed byl převezen na ARO a poté na neurologii. Celkový pobyt trval 3 měsíce.
Pro rodinu to bylo velmi náročné období, Katka byla celou dobu se synem v nemocnici a o další dvě děti pečoval tatínek nebo prarodiče.
Před Vánoci byl syn s maminkou propuštěn z nemocnice domů a v únoru odjeli do lázní na rehabilitaci, zaměřenou především na tělesný vývoj. Učil se znovu lézt, sedět a chodit. Zde si maminka začala všímat, že syn nevnímá tolik co dřív, a spolu se zdravotní sestrou v lázních začaly zkoušet, zda syn slyší. Lékařka však matčino podezření vyvracela a naznačovala, že syn je neposlušný, což bylo pro Katku stresující.
Až vyšetření BERA potvrdilo, že nejsou žádné odezvy, a byla diagnostikována úplná ztráta sluchu.
Syn dostal nejdříve sluchadla, na která čekal necelý měsíc. V té době se v okolí rodiny nacházeli známí, kteří problematice ztrátě sluchu rozuměli a mohli rodině pomoci. Syn nakonec po půl roce získal kochleární implantát.
Katka se snažila, aby syn chodil do běžné mateřské školy, naučil se fungovat v kolektivu a nebál se. V současné době syn navštěvuje základní školu, kde má svého asistenta pedagoga. Musel omezit koníčky, ale zahraje si i florbal.
Kateřina si velmi pochvaluje spolupráci s organizacemi jako Tamtam či SUKI nebo spolupráci s SPC a logopedií.
Rodičům dětí se sluchovou vadou by Katka vzkázala, ať se nebojí. Nejsou sami, dětí se sluchovou vadou je více a i s postižením sluchu se dá prožít plnohodnotný život. Doporučuje nebát se a vyhledat organizaci, která jim pomůže.
Lékařům Katka vzkazuje, ať lépe naslouchají informacím rodičů, neboť ti jsou se svými dětmi každý den a znají je nejlépe, a nevylučují jejich názor.
Katka je také aktivní v propagaci očkování proti pneumokokové meningitidě, jelikož to by synově ztrátě sluchu pravděpodobně zabránilo.
Audio a video
