Zpět na Školní životna téma

Katka popisovala, co žákům s vadou sluchu ve třídě pomáhá.


Katka

  • Věk v době rozhovoru: 45 let (Katka), 14 let (syn)
  • Věk dítěte v době diagnostikování: ve 20 měsících
  • Sluchová ztráta dítěte: úplná
  • Kompenzační pomůcka: kochleární implantát

Textová verze


P: Jestli ještě můžu říct něco ke škole, co by dítěti pomohlo, tak určitě menší kolektiv. Ten bych doporučovala. Pak jsou dobré také textilie − jak ve školce, tak ve škole mít nástěnky, které pohlcují odraz zvuku. Na židličky dát ze spodu nějaké chrániče, aby to nedělalo hluk. Dále dobré osvětlení, dítě by mělo sedět relativně blízko učitele, ale nemělo by ale sedět v první lavici, protože je potřeba, aby dítě vědělo, co se děje ve  třídě, takže se doporučuje druhá lavice, aby se mohlo dítě otočit, aby nebylo trestáno za to, že se otáčí. Potřebuje se otočit za tím zvukem, potřebuje vidět mluvčímu na pusu. Nechat ho se otáčet. Někdy je problém v případě skupinové práce − na jednu stranu se takový způsob výuky hodně preferuje, ale když děti pracují ve skupinkách, v podstatě se navzájem ruší. Ve třídě vzniká šum, který prostě vadí. Takže když paní učitelka stojí klasicky před tabulí a něco říká, je to pro dítě přínosnější než hlučné aktivity, kdy děti něco dělají a běhají po té třídě. To všechno je hodně důležité říct předem. A ještě jedna věc, tyto děti nemají rády narušení stereotypu. To jsem si opravdu ověřila na svém synovi, kdy ho jakákoliv změna v režimu, třeba toho dne, naprosto vykolejila. Teď už to není tak intenzivní, ale když byl menší, tak ho to úplně rozhodilo. 

Další zkušenosti:

Syn Teréz měl mateřskou školu rád od začátku.

Syn Jitky se nejprve nechtěl do kolektivu zapojit.

Katka popisovala, co žákům s vadou sluchu ve třídě pomáhá.

Robertova žena byla ráda za přizpůsobené prostředí třídy.

Martina H. pozorovala zvýšenou unavitelnost dcery.

Radkova dcera měla ve škole dobré známky.

Lence se osvědčilo používání tzv. semaforu.