Pro Milanu byla vada sluchu další ze série špatných zpráv.
Milana
- Věk v době rozhovoru: 44 let (Milana), 14 let (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: 10 let
- Sluchová ztráta dítěte: není přesná diagnóza
- Kompenzační pomůcka: bez kompenzační pomůcky
Textová verze
T: Všechna ta onemocnění, co jste měli už předtím, představovala docela velký zásah do rodiny. Jaké to pro vás bylo, když jste se dozvěděla, že ještě k tomu přibyla vada sluchu?
P: Říkala jsem si, co ještě přijde, protože dcera má 8 dioptrií, a já stále spoléhala na to, že aspoň jeden ze smyslů, buď zrak, nebo sluch, bude výborný. Má ale špatné oboje, takže, to je pro rodiče takové, zdrcující, ale jinak, nejde s tím nic dělat, takže jsme to museli nějak přijmout. Samozřejmě přišly všechny fáze, které člověk má, když se dozví špatnou zprávu, od vzteku, smutku, popírání, přes přijetí. Ale když pak člověk vidí, jak je dítě spokojené, že si kreslí a neřeší to, že vlastně neví, kolik toho má slyšet, tak to mě vždycky uklidní.
Další zkušenosti:
Lída hovořila o tom, jak by chtěla, aby jí lékař sdělil diagnózu.
Radce R. sdělil lékař diagnózu hezky a citlivě, zpětně by ale ocenila informaci o tom, kam se obrátit dál.
Přestože jí lékaři řekli diagnózu hezky, Iveta byla ráda, že tam nebyla sama.
Pro Milanu byla vada sluchu další ze série špatných zpráv.
Po obdržení diagnózy byli Dana s Vojtěchem v šoku.
Radek netušil, co vada sluchu obnáší.
Pavel věřil, že jejich situace má řešení.
Michaela si uvědomila, že má dítě s vadou sluchu, na základě výsledků vyšetření. Hned začala jednat.
