Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.
Michaela
- Věk v době rozhovoru: 37 let
- Věk v době diagnostikování: 36 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková
Textová verze
P: Ty teploty jsem měla stále a ty teploty byly… Já jsem přišla z práce a měla jsem i třeba 37,7 – skoro ke 38. To už mě fakt ovlivňovalo. A potom už jsem začala pátrat na internetu, protože shodou okolností se partner léčil na borreliózu, ten měl akutní borreliózu, takže už jsme po tom začali pátrat v rodině. A tak už jsem se dozvěděla, díky němu, že by to mohla být i borrelióza. Tak jsem šla za panem doktorem, aby mně vzal krev na borreliózu. Tak mně ji vzal, ale to mně vyšlo, ten Elisa test, negativní. Ale furt když už jsem si četla na internetu, tak jsem se dozvěděla, že ti lidi, i když mají borreliózu, tak jim vycházejí testy negativní, tak jsem po něm chtěla druhý test, Western blot. Abychom si tohle ověřili. Ale to mě pan doktor úplně kategoricky odmítl, byl na mě i trošku takový nepříjemný, že mám přestat číst na internetu, že mám zapomenout na borreliózu, že to žádná borrelióza není. A shodou okolností zrovna v televizi běžel pořad ve Střepinách o borrelióze, tak jsem mu doporučila, tak jemně, aby se podíval v neděli na Střepiny, že tam jsou příběhy lidí – a že jsou případy, kdy vycházejí testy lidem negativní, že to klidně může být i ta borrelióza. A on mi na to odpověděl: „Mně nebude žádný laik poučovat o tom, co já jsem vystudoval takovou dobu a s čím mám praxi dlouhodobou.“ A že ho nemám poučovat.
P: Já jsem se rozhodla to tam ukončit, protože jsem chtěla k panu doktorovi do Prahy.
T: A to vlastně se tou dobou nějak podařilo?
P: Ano, to se podařilo. Takže už jsem navázala u pana soukromého doktora specializujícího se na borreliózu v Praze.
T: A tam jste teda přišla… Až do té návštěvy u pana soukromého doktora jste brala ty léky od té zahraniční soukromé lékařky?
P: Ne, tam byla nějaká chvilku pomlka.
T: Jak dlouhá asi, vzpomenete si?
P: Tak měsíc, dva, asi. Dva měsíce.
T: A když jste se teda dostala k tomu soukromému lékaři, tak co se dělo, jak vypadala ta návštěva? Co jste se od něj dozvěděla?
P: Udělal se osobní pohovor, kde pana doktora zajímaly veškeré příznaky, nebo veškeré nemoci, co jsme měli v rodině. A vysvětlil mně, jak, kdy uděláme krevní testy, a teprve potom on se rozhodne, co dál bude.
T: A jak dlouho ta návštěva trvala?
P: Já jsem tam byla dlouho, myslím, skoro hodinu.
T: Pak teda proběhly ty krevní testy? A výsledek vám pan doktor sdělil, nebo vy jste si volala?
P: Jelikož to máme do Prahy 300 kilometrů, takže…
T: Právě.
P: … to řešíme po mailu. On pošle výsledky krve, sestřičky nám pošlou… vloží, vlastně, do dokumentu na našem osobním účtu a potom vám pošle vyjádření po mailu a recepty posílá poštou.
T: A co vám teda přišlo za vyjádření a za další doporučení?
P: Přišlo mi, že potvrzuje borreliózu, potvrzuje anaplasmu a potvrzuje, myslím, ureoplasmu. A myslím, že jsem tam měla i chlamydie plicní, se mi zdá.
T: A bylo k tomu tam něco šířeji napsáno, vysvětleno, nebo jenom prostě doporučení na léčbu?
P: Doporučení na léčbu. A myslím si, že omezení stravy ne.
Další zkušenosti:
Peterova maminka rozpoznala erythém a doporučila mu neodkládat návštěvu lékaře.
Marek vyhledal lékaře, protože si myslel, že má revma nebo něco podobného.
Dagmařin lékař zkusil udělat test na borreliózu poté, co se podezření na jiná onemocnění nepotvrdila.
Tomáš Ch. si test na borreliózu vyžádal. Jedním z impulzů byla i zkušenost s tímto onemocněním u jeho otce.
Aleně už v roce 1992 odhalil borreliózu test protilátek, i když se u nás s použitím těchto metod pro diagnostiku borreliózy teprve začínalo.
Dagmar absolvovala spoustu vyšetření, která dlouho nepřinášela žádné vysvětlení jejího zdravotního stavu. Někdy už měla pocit, že lékaře vlastně obtěžuje, a zvažovala i návštěvu psychiatra.
Vladě vycházela sérologická vyšetření většinou negativně. Její lékaře proto velmi překvapilo, když jí borreliózu potvrdil přední diagnostický tým metodou přímé diagnostiky (PCR).
Tomáš N. absolvoval různé testy na borreliózu u několika lékařů včetně soukromých. Výsledky byly různé: pozitivní, negativní i „hraniční“. Vůči pozitivnímu výsledku jeho LTT testu byli lékaři působící v rámci veřejného zdravotnického systému skeptičtí.
Anetinu diagnózu se dlouho nedařilo stanovit. Vysvětlovala si to tak, že lékaři nebrali vážně její potíže.
Pro Máriu bylo velmi stresující neznat příčinu zdravotních potíží, které od základů proměnily celý její život.
Lada se s borreliózou léčila opakovaně. Její zdravotní potíže se však stále vracely a prohlubovaly a nebylo zřejmé, zda je právě borrelióza jejich hlavní příčinou. Poté co vyčerpala možnosti, které nabízel veřejný zdravotní systém, se začala léčit u soukromých lékařů.
Petřinu domněnku, že jsou její závažné zdravotní problémy způsobeny borreliózou, podpořil až soukromý imunolog.
Bedřich diagnózu oficiálně potvrzenou nemá. Stanovil ji soukromě působící lékař, který se ve své praxi zabývá biorezonancí. Tato léčebné metoda ho prý zbavila téměř všech potíží.
Michaela u svého praktického lékaře neuspěla s informacemi o borrelióze získanými na internetu a v médiích, soukromý lékař ji ale s borreliózou léčí.
