Petra se o malou dcerku zvládala postarat jen s krajním vypětím.
P: Mně bylo fakt strašně zle a já jsem se musela držet fakt kočárku, abych vůbec ušla něco. Já byla tak strašně unavená, tak mě ty nohy neposlouchaly, tak jsem byla mimo, jako jsem v životě mimo nebyla. Prostě já jsem s tím kočárkem… Já jsem si říkala: „Musím s tou dcerou ven, já se o ni musím postarat.“ Já jsem samozřejmě se o ni starala, já jsem ji zabezpečila a všechno jsem to dělala přes sama sebe. Jsem si říkala, jako, jsem věděla, že musím, že co mi pomůže, když tady budu ležet? To mi nic nepomůže. No, ale bylo mi strašně zle.
Markovi nemoc působila vedle únavy i s ní související problémy s koncentrací a pamětí, které přetrvávaly i po antibiotické léčbě.
Tomáš M. se ve spojitosti s únavou potýkal i s přecitlivělostí na světlo a jakékoliv vzruchy. Ze společenského a usměvavého člověka se měnil v někoho, kdo funguje jen s vypětím všech sil.