Petr D. po nasazení antibiotik cítil zlepšení kondice i spánku. Na druhou stranu pak mnohem více spal.
P: Paní doktorka mně dala 400 miligramů na borreliózu běžně užívaného antibiotika, které mně ohromně pomohlo, většina těch příznaků klesla tak na polovinu, závratě téměř ustaly, i s těma očima se to začalo lepšit. Únava pořád byla, ale ta únavnost klesla, takže už jsem byl třeba schopen ujít kilometr. Takže jsem cítil vyloženě pozitivní vliv toho Doxycyklinu, dala mně teda dvojnásobnou dávku, než se běžně dává, což si myslím, že bylo z hlediska jejích zkušeností s touto nemocí oprávněné. A v podstatě na doléčení s sebou ještě do zahraničí mi dala další, jiná antibiotika. A já jsem teda pln optimismu, že jsem to překonal a že to bude otázka třeba, nevím, měsíce, kdy budu v úplně normálním stavu, tak jsem odjel zpátky do zahraničí a začal jsem brát ta antibiotika. Asi po 20 dnech užívání přišla zase ta… Ten spánek už se upravil, že jsem spal celou noc, ale po druhém antibiotiku začala taková únava typu, že jsem byl spavý, že sem spal 16, 18 hodin denně, už jsem neměl pak ani sílu jako jíst. Takže já jsem ráno nesnídal, v poledne, to mě kolegové posbírali do práce, jeli jsme, než jsem se stačil najíst. Než jsem ráno vstal – ráno pocit takové přiotrávenosti, myslím, přikládám to tomu, že těch bakterií chcíplo hodně a tělo nestíhalo to čistit, to je můj laický názor. A vlastně po té třetí dávce, to se bralo tři nebo čtyři týdny, měl jsem čtyři balení, myslím – jedno jsem snědl ještě v Česku –, po tom prvním to bylo dobré, ale po druhém, třetím, čtvrtém to zesilovalo, tady ty příznaky. A ještě asi čtrnáct dní po dobrání jsem měl tady tu spavost, kdy jsem opravdu jedl jenom oběd, večer jsem přišel z práce, padnul jsem do postele a spal jsem, jako bych dospával to, co jsem předtím nemohl, tak jsem to více méně dospal.
Markovi nemoc působila vedle únavy i s ní související problémy s koncentrací a pamětí, které přetrvávaly i po antibiotické léčbě.
Tomáš M. se ve spojitosti s únavou potýkal i s přecitlivělostí na světlo a jakékoliv vzruchy. Ze společenského a usměvavého člověka se měnil v někoho, kdo funguje jen s vypětím všech sil.