Nádorové onemocnění trávicího traktu bylo panu Zdeňkovi diagnostikováno před pěti lety. Absolvoval chemoterapii a odmítl operaci a stomii. K té nakonec došlo tři roky poté, když se jeho stav výrazně zhoršil. Svého rozhodnutí nelituje, je rád, že tři roky žil bez výrazného omezení, které stomie znamená.

Říká, že jeho lékař s ním vždy komunikoval otevřeně. Na nemocnici, kde absolvoval operaci, ale nemá dobré vzpomínky, nikdo s ním pořádně nehovořil, aby jej poučil o tom, jak bude operace a život po ní probíhat. Říká, že si tam připadal jako kus masa, který hodili na operační stůl. Cítil, že o něj jako o pacienta nikdo neprojevuje zájem, i jeho propuštění proběhlo hekticky, bez ohledu na jeho aktuální stav. Velmi mu chyběl lidský přístup.

Po operaci se jeho stav začal zhoršovat, trpěl nechutenstvím a slábnul, ani další hospitalizace nepřinesla žádné řešení. Nyní je v hospici, pochvaluje si, že se zde konečně setkává s ochotou a vstřícností lékařů a sester.

Podporuje jej manželka a dvě děti, říká, že se vlivem nemoci všichni semkli. Má spoustu návštěv, které omezuje, protože si přeje mít klid. Je věřící, na konec se připravuje. Považuje svůj život za naplněný, chtěl by dožít bez bolestí a odejít s dobrou pověstí.

Audio, video a text