Stav Irčiny dcery byl kompenzovaný s dobrou prognózou.
Irena
- Věk dítěte v době rozhovoru: 11 roky
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: 5 let
- Věk rodiče v době rozhovoru: 48 let
Textová verze
Snížili množství Orfirilu a přidali jí Keppru a v tu chvíli byla ze dne na den úplně ta její psychika… Radost se tam vrátila. Ona předtím byla opravdu plačtivé, depresivní dítě, nic nechtěla. Takže takhle probíhal ten začátek. A postupně jsme ještě pozorovali první dva roky nějaké drobné záchvaty, jenom asi dvakrát měla větší záchvat, který jsme ale zvládli doma, a pak už to bylo jenom to zahledění. Asi po dvou až třech letech úplně i tyhlety záchvaty vymizely a v ten moment jsme začali před tři čtvrtě rokem snižovat léčbu. Prognóza je velice dobrá, snáší to, měla i spánkovou analýzu, nic tam nebylo zaznamenáno, takže teď je na minimální dávce léku, nechali nakonec velmi nízkou dávku Orfirilu, a když to půjde dobře, tak možná jí před prázdninami ty léky vysadí.
Další zkušenosti:
Stav Irčiny dcery byl kompenzovaný s dobrou prognózou.
Katka doufala, že současná kombinace léků bude stačit.
U Markova syna se správná kombinace nenašla, byl farmakorezistentní.
Katka hledala způsob, jak překonat dcerčin odpor k lékům.
Synovi Ireny zabral hned první lék, avšak po čase se záchvaty vrátily.
Andrea nechtěla vysazení léků riskovat.
Petra u svého syna pozorovala potíže s pamětí a únavu, které přisuzovala vedlejším účinkům léků.
Irena zvažovala roli medikace v problémovém chování svého syna.
Genady přisuzoval příliš vysoké dávce léků únavu, nechutenství, dvojité vidění a noční můry u dítěte.
Adéla zažila vedlejší účinky jen po kortikoidní léčbě dítěte.
Martin zvažoval rizika dlouhodobé medikace pro organismus.
Lucie vyprávěla o svých zkušenostech s diazepamem.
Míšapodhradí popisovala své zkušenosti s podáváním diazepamu.
