Lukáš

• Věk v době rozhovoru:  19 let
• Věk v době diagnostikování nemoci: 5 let

Lukáš dostal první epileptický záchvat v době mezi pátým a šestým rokem věku. Tehdy spadl v křeči z křesla. Maminka ho ihned odvezla do nemocnice, kde mu po různých vyšetřeních byla diagnostikovaná epilepsie. Ale až v páté třídě na základní škole se dozvěděl, že trpí epilepsií. Lukáš prodělal celkově 3 generalizované záchvaty s křečemi. Nyní je již rok a půl bez záchvatu a bere antiepileptika. Lékům Lukáš připisuje vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy či třes rukou. Nemoc pro něj byla zpočátku omezující, protože nemohl dělat stejné činnosti jako zdraví vrstevníci. Nyní si již na nemoc zvykl, nebojí se jí a nemá potřebu ji skrývat.

Příběh Lukáše

Lukáš se dozvěděl, že trpí epilepsií, v páté třídě na základní škole. Tehdy měl bolesti hlavy a dělalo mu špatně, když se díval na televizi. Začal si uvědomovat, že je s ním asi něco v nepořádku, a tak se zeptal maminky, co má za nemoc. Na první projevy epilepsie si už nepamatuje, ví však, že se objevily v době mezi pátým až šestým rokem věku. Tehdy Lukáš spadl v křeči z křesla. Maminka ho odvezla do nemocnice, kde mu po různých vyšetřeních lékaři diagnostikovali generalizovanou epilepsii s hroty. Od propuknutí nemoci má Lukáš také problémy se spánkem. Objevily se u něj i bolesti hlavy a třes rukou, které přisuzuje vedlejším účinkům léků. Informace o své nemoci získal Lukáš především od maminky.

Pro Lukáše byla epilepsie zpočátku omezující, nemohl dělat věci, které mohli dělat zdraví vrstevníci – nemohl jít např. do nějakého klubu, kde byla blikající světla, protože by mu vyvolala záchvat. Sám uznává, že na základní škole si ještě neuvědomoval, nakolik ho epilepsie omezuje, pocítil to výrazněji až na střední škole. Mnohokrát se kamarádům vymlouval, aby zakrýval pravý důvod, proč někam s nimi nemůže jít. Bál se, že kdyby jim řekl, že má epilepsii, mysleli by si o něm něco špatného.

Základní škola byla pro Lukáše náročná – jeho nemoc tam podle něj nikdo neakceptoval, ani učitelé. Lukáš vzpomíná, že se k němu spolužáci chovali tak, jako by se báli, že je epilepsií nakazí. Nakonec tedy přestoupil do jiné školy, kde již brali na jeho nemoc všichni ohled.

Lukáš prodělal celkem tři generalizované záchvaty s křečemi. Nyní je rok a půl bez záchvatu. Bere pravidelně 2krát denně léky. Volný čas tráví především venku s kamarády nebo se psem. Lukáš si už na svou nemoc zvykl, nemá pocit, že by ji musel skrývat. S nemocí, jak sám říká, má už dobrou zkušenost. Už se jí nebojí. Nejvíce mu při vyrovnávání se s epilepsií pomohli kamarádi – to, že našel někoho, kdo jeho nemoc chápe a kdo ho bere takového, jaký je.

Audio a video