Terka prodělala první epileptický záchvat ve dvou letech. Měla obvykle jeden záchvat ročně až do věku 12 let, kdy se kvůli psychickému vypětí začal její stav zhoršovat, a to až na několik záchvatů týdně. Nyní je situace už lepší, obvykle má jeden noční záchvat měsíčně. Kromě epileptických záchvatů mívá Terka i neepileptické psychogenní záchvaty.
První epileptický záchvat prodělala Terka ve 2 letech věku. Projevil se křečemi, poruchou vědomí a stáčela oči vzhůru. Do svých 10 let mívala jeden záchvat ročně. První zlomový bod nastal o dva roky později, když jí zemřel děda z matčiny strany, kterého měla velmi ráda. Její zdravotní stav se pak začal postupně zhoršovat, záchvaty přicházely dvakrát až třikrát během týdne. Kvůli špatné atmosféře, která panovala v její třídě na základní škole, si začala Terka vyvolávat záchvaty i úmyslně. Například když měli psát větší písemku, tak si přála, aby záchvat přišel.
Ve 14 letech byla po rodinné dovolené celkem 5 týdnů hospitalizovaná v nemocnici v důsledku psychického kolapsu. V té době řešila větší konflikt se svým otcem. Terka se přihlásila na střední zdravotnickou školu na obor sociální činnost. První ročník úspěšně dokončila i přes nepohodu v jednom předmětu. V druhém ročníku Terku zarmoutila další smutná zpráva, a to úmrtí dědy z otcovy strany. Záchvaty se začaly postupně kumulovat a nevědělo se, jestli jsou epileptického, či neepileptického původu. Projevovaly se krátkým zahleděním. S ohledem na záchvaty byl Terce doporučen individuální studijní plán. Krátce po sobě ji dvakrát hospitalizovali v nemocnici ve velkém městě, kde se potvrdilo, že se jedná o neepileptické psychogenní záchvaty. Byla jí zařízena terapeutická péče a dlouhodobější hospitalizace, cca 7 týdnů. Terka se dozvěděla, že kromě epilepsie trpí také úzkostnou poruchou.
Momentálně má Terka záchvaty cca jednou za měsíc, většinou v noci, mívají podobný charakter jako první záchvat, který prodělala ve 2 letech. Po samotném záchvatu je jí velmi špatně, někdy se objeví migréna, začne plakat a nemůže vstát. Pomůže jí, když se potom trochu vyspí. Přes rok navštěvuje individuální psychoterapii. Snaží se dodržovat režimová opatření, chodí na procházky, běhá a tančí zumbu. Kromě toho se ráda věnuje umění a dobrovolnickým činnostem. Terka zmiňuje, že epilepsie jí přinesla nový úhel pohledu na svět a větší pochopení pro lidi s onemocněním.