Martin Král zmínil, že mu odloučení partnerky v posteli vadí.
T: A váš partnerský život?
P: To je právě ale to, to si nemyslím, že… Máme spíš to odloučení, určitě teď je třeba v té ložnici. A to mi normálně chybí. Je to skutečně tak a vadí mi to a je to špatně. Ale na druhou stranu, já fakt nechci… Ta dcera nemůže spát sama. Ona nesmí spát sama, tam musí někdo být. Buďto já, nebo ona, kvůli tomu večernímu nebo nočnímu záchvatu. Ano, ona to přežije, i když bude mít záchvat a nikdo u ní nebude. Úplně v drtivé většině věřím tomu, že to přežije, jako fyzicky, a třeba jí to nebude vadit ani tolik po psychické stránce. Ale ona je kolikrát vyděšená a je dobré, když tam někdo je. Nebo je třeba jí podat hned ten magnet. Už se do té postele nevejdu. Mohli bychom to nějak udělat, ale je to prostě… Budeme to muset nějak vyřešit, tohleto budeme muset nějak řešit. Budeme se muset nějak přestěhovat tam zase, teď už je to takové, teď to není dobré. Teď to je nevyhovující.
T: A ovlivňuje to i váš intimní život?
P: K tomu já přesně právě směřuju. Já se vám to tady snažím říct.
T: Já jsem to pochopila.
P: Je to takové… Samozřejmě vedle toho dítěte, které má několikrát za noc epileptický záchvat, se člověk moc dobře nevyspí. Ale to se nevyspí vedle jakéhokoliv dítěte. Protože teď třeba kolikrát spíme takhle s těmi ostatními dětmi a vedle nich se taky blbě spí. Akorát tady to je jasné, tam ten záchvat bude a vy to budete muset řešit a budete muset u ní být. A ovlivňuje to jak normální, tak – jak jste zmínila – intimní život, ten bych řekl, že to ovlivňuje taky. Ano, ano. Máte dítě v posteli. Tak co teď…