Katka hledala způsob, jak překonat dcerčin odpor k lékům.
Katka
- Věk dítěte v době rozhovoru: 2 roky
- Věk dítěte v době diagnostikování nemoci: půl roku
- Věk rodiče v době rozhovoru: 29 let
Textová verze
P: Ona bere léky na epilepsii, bereme dva druhy, ráno a večer, každý den ráno a večer má docela vysokou dávku těch léků.
T: Jak to snáší?
P: Moc jí to samozřejmě nechutná, takže já se jí to snažím dát do něčeho sladšího, většinou snídáme a večeříme jogurt, nějaký sladší, nadrtím jí to a ten prášek postupně přidávám do jogurtu. Protože když jsem to zkoušela dávat do mléka nebo do vody, tak se mi z toho nadavovala a vyzvracela by mi to. Já vždycky, když se z toho pozvrací, tak pak nevím, kolik jí toho léku mohu dát znovu, kolik toho v ní zůstalo. Abych ji nepředávkoval nebo aby ho neměla málo. Takže teď to dáváme takhle a zvládá to dobře, ty léky, když se do něčeho zamotají.
Další zkušenosti:
Stav Irčiny dcery byl kompenzovaný s dobrou prognózou.
Katka doufala, že současná kombinace léků bude stačit.
U Markova syna se správná kombinace nenašla, byl farmakorezistentní.
Katka hledala způsob, jak překonat dcerčin odpor k lékům.
Synovi Ireny zabral hned první lék, avšak po čase se záchvaty vrátily.
Andrea nechtěla vysazení léků riskovat.
Petra u svého syna pozorovala potíže s pamětí a únavu, které přisuzovala vedlejším účinkům léků.
Irena zvažovala roli medikace v problémovém chování svého syna.
Genady přisuzoval příliš vysoké dávce léků únavu, nechutenství, dvojité vidění a noční můry u dítěte.
Adéla zažila vedlejší účinky jen po kortikoidní léčbě dítěte.
Martin zvažoval rizika dlouhodobé medikace pro organismus.
Lucie vyprávěla o svých zkušenostech s diazepamem.
Míšapodhradí popisovala své zkušenosti s podáváním diazepamu.
