Martin radí se o možnostech léčby poradit i s dítětem.

---

Martin

• Věk dítěte v době rozhovoru: 17 let
• Věk dítěte v době diagnostikování nemoci:  5 let
• Věk rodiče v době rozhovoru:  40 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Nenechat se zlákat žádnými šarlatány. A v žádném případě nějaké zahraničí, tady je špička, největší, co je, podle mě, na světě. Protože jsme to, neříkám, zkoušeli, ale co jsem tak vypozoroval, tak nic lepšího jinde neprovádějí než tady v nemocnici. Takže nebát se jít případně do chirurgického zákroku, to rozhodně se toho nebát. Protože ty možnosti jsou pak obrovské, že to dítě může být bez léků a bez epilepsie, což je vlastně náš cíl, který se nám teda ještě nesplnil. Ale čeká nás čtvrtá operace, si myslím, že nás čekat bude, protože ta farmaka prostě nefungujou, a naopak je to čím dál, v uvozovkách, možná horší. Takže věřím v to, že najdou tu příčinu, odstraní ji, a byť jestli bude o něco hůř chodit, tak pořád to dítě vám samo řekne, že radši bude sedět na vozíčku a nebude mít záchvat, než aby venku lítalo s kamarády a mělo záchvat. Aspoň v tomto směru je potřeba se samozřejmě toho dítěte asi zeptat, nebát se toho, a podle toho poznáte, jak moc to dítě vnímá tu epilepsii jako překážku ve svým životě. Takže za nás, nebo za mě, v tomto směru u mě syn rozhodně preferuje už od první operace tu operaci a tu vizi, že nebude mít záchvaty, a nevzdává to, stejně jako my to nevzdáváme. Takže to nevzdat. Je to tam. Co se přeje, to se stane. Takže přání bude vyslyšeno