Jana a Marek navázali kontakt s manželem známé, jehož syn měl také epilepsii.
PM: A shodou okolností v době, kdy měl ten první epileptický záchvat, tak od známé manžel měl syna…
PŽ: Malinkého, taky tříletého chlapečka, a on měl to stejné, taky ve spánku právě. Takže tenkrát jsme se nějak nakontaktovali a sdělovali jsme si mezi sebou informace. A byli jsme hrozně rádi, že vůbec o někom takovém v okolí víme. A on taky, pro něho jsme byli taky jediní, kdo něco takového prodělal, takže jsme spolu sdíleli ty emoce a to, jak to bylo, jaká to byla hrozná beznaděj a že fakt jsme nevěděli, co bude.