Paní Dana prodělala nádorové onemocnění tlustého střeva, byla operována, pak docházela na pravidelné kontroly. Šest let poté byl na CT zjištěn nádor v malé pánvi, absolvovala ozařování a chemoterapii. Věřila, že se vyléčí stejně jako v prvním případě, ale bohužel se tak nestalo. Nyní špatně chodí a užívá léky na bolest v náplastech. Je doma, stará se o ni manžel a ošetřovatelskou péči zajišťuje domácí hospic.

Paní Dana si sestry z hospice velmi chválí, říká, že jí vždy poradí, pomůžou a jsou velmi milé a ochotné, vyprávějí si i o soukromých věcech, má s nimi přátelský vztah. Říká, že její nálady se střídají, jsou dny, kdy propadá beznaději, a jsou dny, kdy je jí lépe, důležité je pro ni to, že zvládá aspoň něco udělat v domácnosti. Je pro ni velmi těžké, že už nemůže být tak aktivní jako dříve a spoustu činností, které byla zvyklá dělat, musí zastat ostatní.

Paní Dana má dvě dcery, jejich návštěvy jsou pro ni velkým povzbuzením, stejně jako návštěvy a zájem dalších příbuzných, zejména rodiny jejího bratra. Označuje svou rodinu za semknutou a za největší zdroj podpory. Velmi si přeje být až do konce doma.

Audio, video a text