Paní Olga je nemocná od roku 2006, kdy jí byla při preventivní prohlídce zjištěna rakovina prsu. Absolvovala operaci i chemoterapie, ale další vyšetření odhalila metastáze v kostech a dalších orgánech. Přidaly se i problémy se srdcem a horší hybnost jako následky chemoterapií. Lékař jí řekl, že všechny možnosti léčby jsou již vyčerpány. Sama žádala, aby k ní byl otevřený, říká, že potřebovala slyšet pravdu.

Paní Olga se zajímá o přírodní léčbu. Ví, že se nevyléčí, ale jak sama říká, bojuje o prodloužení života. Je přesvědčená, že velký vliv na průběh nemoci má psychika. Říká, že se snaží na nemoc nemyslet a je důležité, aby se člověk věnoval nějakému koníčku a nepropadal špatné náladě.

Objednala si i doplňky stravy, ale nakonec se rozhodla je neužívat a věnovat se výhradně léčbě ordinované lékařem, přestože její onkolog jí jejich užívání nevymlouval.

Snaží se cvičit a být aktivní. Začala se účastnit mší a jiných obřadů v místním kostele, říká, že jí to prospívá. I když není přímo věřící, stačí podle ní „trochu věřit srdíčkem“.

Do nemocnice jít nechtěla, je doma a dochází k ní sestry z domácího hospice. Říká, že domácí prostředí a možnost být s blízkými na ni působí velmi blahodárně. S péčí domácího hospice je velmi spokojená, má v sestřičkách oporu, oceňuje, že mají čas i na rozhovor. Ví, že jí pomohou, když bude potřebovat. Velmi jí také podporují a pomáhají její dcery a syn. Chválí si i péči všech lékařů, se kterými se setkala, vždy se snažili jí maximálně pomoci.

Audio, video a text