Pan Josef absolvoval léčbu onkologického onemocnění, ukázalo se ale, že nádor je velmi agresivní, a byla mu doporučena paliativní léčba. Je doma, pečuje o něj manželka, rodina jej podporuje, dokázali zajistit všechny pomůcky a péči, tak aby to šlo s podporou domácího hospice zvládnout. Chodí za pomoci berel a s velkými obtížemi, bere mnoho léků, zejména na tišení bolesti. Rodinné zázemí považuje za klíčové. Je pro něj těžké se se situací srovnat, prožívá pocity beznaděje. Pan Josef je kritický ke způsobu, jakým lékaři komunikují s pacientem, myslí si, že jim chybí více citu a empatie.
Pana Josefa přivedly k lékaři bolesti v zádech, ukázalo se, že se jedná o nádor, byl operován, absolvoval ozařování. Po několika měsících začal kašlat krev a byl mu diagnostikován karcinom plic. Znovu absolvoval ozáření, a navíc chemoterapii, tu ale nebylo možné dokončit, protože jeho tělo na ni reagovalo velice špatně. Po kontrolním CT se ukázalo, že nádor je velmi agresivní, a byla mu doporučena paliativní léčba.
Pan Josef je doma, pečuje o něj manželka, rodina jej podporuje, dokázali zajistit všechny pomůcky a péči, tak aby to šlo s podporou domácího hospice zvládnout. Chodí za pomoci berel a s velkými obtížemi, bere mnoho léků, zejména na tišení bolesti.
Rodinné zázemí považuje za klíčové. Je pro něj těžké se se situací srovnat, prožívá pocity beznaděje. Myslí si, že lékaři by měli s pacienty více komunikovat a sdělovat jim informace s citem a empatií, tak aby se člověk necítil jako odepsaný a beznadějný případ, který už nikoho nezajímá. Sám dostal úplné informace o své prognóze a o možnostech léčby až od lékaře z domácího hospice..
Také pan Josef popisuje, že bylo velmi obtížné se s nemocí vyrovnávat, a to už v době, kdy stále existovala naděje na vyléčení. Po recidivě onemocnění cítil beznaděj.
A jak jste reagoval, když jste se to dozvěděl poprvé, z té onkologie?
Nic moc. Víte, člověka to sebere. Kdyby mu bylo 90, je to jiné než…
(…)
Tak já se vás ještě zeptám, jaké pocity jste prožíval od chvíle, kdy začaly vaše zdravotní problémy, až dosud. Jaké emoce, pocity jste měl?
Loni v srpnu ještě celkem pohodové. Teprve když se objevily příznaky na plicích a po té první chemoterapii, tak pak už to bylo hrozné. Těžko se s tím člověk už srovnává.
Dokážete třeba pojmenovat pocity, které jste měl?
Jak bych vám to řekl… Pocity? Takový pocit beznaděje.
• Jméno: Josef
• Věk v době rozhovoru: 68 let
• Věk při obdržení diagnózy: xx let
• Zobrazit celý profil
Jaký typ reakce nebo podpory jste obdržel od rodiny, přátel, od těch lidí, jak jste říkal, že jste se s nimi o tom bavil…
Od rodiny. Ti víc asi už ani nemůžou.
Dělají pro vás hodně.
Protože oni mě chtěli dát na nějakou LDNku nebo někam, když mě chtěli vyřadit z onkologie a z toho… Tak během dní mi dokázali zařídit postel a vzali si mě domů.
• Jméno: Josef
• Věk v době rozhovoru: 68 let
• Věk při obdržení diagnózy: xx let
• Zobrazit celý profil