Radka K.

Věk v době rozhovoru: 40 let (Radka K.), 9 let (syn)
Věk dítěte v době diagnostikování: ve třech měsících
Sluchová ztráta dítěte: úplná
Kompenzační pomůcka: kochleární implantáty

Radčin syn má od narození percepční vadu sluchu. Jeho sluchové ústrojí je nedovyvinuté, chlapec má 100% ztrátu sluchu. Na ORL vyšetření odeslala chlapce ve třech měsících pediatrička. Zde lékař doporučil specializované foniatrické pracoviště, kde došlo k měření otoakustických emisí. Ty však nepotvrdily ani nevyvrátily sluchovou ztrátu. Diagnózu určilo až měření kmenových sluchových potenciálů (BERA). Celkový rozsah sluchové vady pak upřesnila počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance. V roce a půl absolvoval syn kochleární implantaci na jedno ucho.

Postupně, s využitím intenzivní logopedické péče, dohnal opoždění ve vývoji řeči, navštěvoval nejprve speciální, pak běžnou mateřskou školu. Školní docházku započal v šesti letech v běžné třídě základní školy.

Mimo kochleární implantát mu sluchovou vadu ve škole kompenzuje i bezdrátová technologie. Chlapec má dobrý prospěch a do kolektivu se začlenil bez problémů.

Příběh Radky K.

Radka popisuje, že už od narození syna se jí zdálo, že něco není v pořádku. V kočárku se stáčel na stranu. Ve třech měsících věku pediatrička odeslala dítě na vyšetření, kde mu bylo doporučeno cvičení Vojtovou metodou. Zde lékařka pojala podezření, že Radčin syn špatně slyší. Vyšetření na ORL ani na specializovaném pracovišti neprokázaly jasné výsledky. Na další kontrolu měl syn přijít za tři měsíce. Radka s manželem považovali za důležité co nejrychlejší stanovení diagnózy a kontaktovali docenta z nemocnice ve větším městě, kde absolvovali vyšetření metodou objektivní audiometrie BERA. To potvrdilo sluchovou ztrátu 95–100 %.

Nejprve se zkoušela kompenzace sluchadly, neměla však žádný efekt, rodiče proto z vlastní iniciativy kontaktovali centrum kochleárních implantací, kde absolvovali počítačovou tomografii (CT). Vyšetření potvrdilo, že synovo sluchové ústrojí (hlemýžď) je nedovyvinuté a syn je zcela neslyšící. Rodiče odjeli domů s diagnózou, že nebude s největší pravděpodobností možná ani kochleární implantace. Obrátili se na docenta, který si vyžádal vyšetření na magnetické rezonanci. To ukázalo, že na pravé straně sluchový nerv nejspíš nenavazuje, avšak na levé straně je jistá možnost, že by kochleární implantace mohla být úspěšná.

V roce a půl věku podstoupil Radčin syn úspěšnou kochleární implantaci na jedno ucho. Pravidelně pak jezdili do centra kochleárních implantací nastavovat zvukový procesor. Po měsíci a půl zaznamenala Radka poprvé, že se syn otočil za zvukem.

Mezitím Radka a její manžel se synem znakovali, postupně se pak ke znakování za přispění intenzivní logopedické péče a spolupráce se speciálně pedagogickým centrem přidala první slova.

Mezi třetím a čtvrtým rokem začal chlapec chodit do speciální školky, později navštěvoval střídavě speciální a běžnou mateřskou školu. Do základní školy nastoupil bez odkladu školní docházky, od první třídy má asistentku pedagoga a využívá bezdrátovou technologii. Nyní chlapec navštěvuje čtvrtou třídu a má dobrý prospěch. Má výbornou slovní zásobu, což Radka připisuje jeho největšímu koníčku – čtení.

Radka by uvítala větší podporu od státu. Sluchová vada zatěžuje finanční situaci rodiny, zejména pokud chce rodič dítěti poskytnout nejkvalitnější kompenzační pomůcky. Synovi byla také zamítnuta průkazka ZTP/P pro osoby těžce zdravotně postižené, která by jim usnadnila prokázat synův handicap např. při návštěvě kulturních představení.