Šárka

Věk v době rozhovoru: 33 let (Šárka), 6 let (dcera)
Věk dítěte v době diagnostikování: od narození
Sluchová ztráta dítěte: těžká
Kompenzační pomůcka: sluchadla

Šárka je maminkou šestileté dcery s postižením sluchu. Těžká sluchová vada byla dceři diagnostikována ve třech měsících po vyšetření BERA, kterému předcházelo vyšetření otoakustických emisí s nevýbavným výsledkem.

Dceřin sluch je efektivně kompenzován sluchadly v kombinaci s bezdrátovou technologií. Dívka komunikuje mluvenou řečí a navštěvuje běžnou mateřskou školu.

Diagnóza pro Šárku představovala zcela novou situaci, se kterou si zpočátku nevěděla rady. Potřebnou podporu a pomoc nalezla u služby rané péče. Velmi brzo se v problematice sluchového postižení zorientovala a dnes ráda pomáhá jiným rodičům dětí se sluchovým postižením.

Šárčina dcerka je veselá holčička se stejnými potřebami a zájmy jako každé jiné dítě. Sluchová vada ji v ničem výrazně neomezuje. Šárka usuzuje, že je se svým handicapem sžitá.

Šárčin příběh

Šárčina dcera se narodila po zcela bezproblémovém těhotenství a ani průběh porodu nenaznačoval nějaké obtíže. Novorozenecký screening sluchu však vyšel bez odpovědi. Těžká oboustranná nedoslýchavost se definitivně potvrdila po vyšetření BERA ve věku tří měsíců dítěte.

Šárce nějakou dobu trvalo, než si tuto diagnózu připustila. Po přijetí nové situace zmobilizovala veškeré své síly a začala hledat informace o sluchové problematice. S dcerou začala docházet na foniatrii a logopedii. Šárka rovněž navázala spolupráci se střediskem rané péče. Na cestě k porozumění dítěti se sluchovým handicapem jí pomohl pobyt pro rodiče dětí s postižením sluchu, kterého se zúčastnila a kde vyslechla mnohé cenné informace z řad odborníků, lékařů a ostatních rodičů.

Od diagnostikování uplynulo šest let. Dnes dcera dochází do běžné mateřské školy. Pro korekci sluchové vady nosí sluchadla společně s bezdrátovým systémem, který se velmi osvědčil v hlučném prostředí. Zisk sluchadel je dobrý, proto Šárka ustoupila od možnosti implantace. Technická kompenzace sluchové vady je kombinována s logopedickou rehabilitací. Šárka s dcerkou komunikuje mluvenou řečí, kterou doplňuje o znaky.

Začátky po diagnostice byly pro Šárku těžké. Náročnost situace byla umocněna narozením druhého dítěte. Šárka musela skloubit péči o malého sourozence s výchovou neslyšící dcery, a proto si leckdy sáhla na dno svých sil. Šárka proto apeluje na ostatní rodiče, aby se v první řadě postarali sami o sebe. Jedině odpočatý a spokojený rodič může podle jejích zkušeností být tou správnou potřebnou oporou pro své dítě.